Jako kdyby získávání finančních prostředků na přežití na planetě Zemi bylo za trest, jako by to bylo považováno za něco odporného, zavrženíhodného, odpuzujícího, a v duchovních kruzích svědčící o tom, že dotyční chtějí nebohé upachtěné lidičky sdírat z kůže… Duchovno se asi sklutečně dlouho PRO peníze dělat nedá, neupřímnost a předstírání se v tomto oboru lidské činnosti dříve či později pozná, ale proč by se proboha nemohlo dělat poctivě ZA peníze???
Většina duchovně pracujících si ve snaze udržet svou charitativní a jinými činnostmi dotovanou firmičku nad vodou bere různé půjčky – takže na tom ve finále vydělávají jenom bankovní úřady a podobní lichváři…
Nastávají doba je o průzračnosti, průhlednosti, telepatii: dokud se lidé nezačnou o penězích otevřeně bavit a nazývat věci kolem nich pravými jmény, nemohou být staženy z oběhu, neboť nejsou dočištěné.
K dalšímu přemýšlení o tomto tématu mě přivedl email jedné z mých čtenářek:
Dobrý den,
Jsem moc ráda že mi posíláte zprávy a kdy se konají meditace, ale jsem rozčarovaná z toho, jak si můžete zato brát peníze. Připadá mi to už jako byznis a ne duchovno. Mám dva stupně Reiki a karuna ki, chápu že za zasvěcení se musí zaplatit, ale za meditaci to prostě nedokážu pochopit. Je mi jasné že když tu meditaci pořádáte v nějaké místnosti tak se musí zaplatit pronájem, ale chtít zaplat za spojení na dálku to je už opravdu o penězích a ne že chcete pro blaho něco udělat. Možná máte nějaké vysvětlení proč tak činíte a byla bych moc ráda kdyby jste mi mohla to vysvětlení podat. Nějak si myslím že by takovéto věci měly mýt přístupné všem lidem a ne za to platit.Vždyť přeci všichni stojíme o to, aby se tahle planeta a vše změnilo k lepšímu a aby všude kolem nás byla láska, ale tohle mě o lásce moc nepřesvědčuje spíš jak vydělat peníze.
Děkuji za odpověď Ilona D.
Milá Ilonko,
Nejprve bych ráda uvedla na pravou míru, že se vás – ani nikoho jiného – o lásce vůbec nesnažím přesvědčovat. Co to je skutečná láska, na to člověk musí přijít sám – já se svými schopnostmi a osobními zkušenostmi vás mohu jedině dovést k tomu, jak se na to přijít dá.
Chápu vaše rozčarování nad tím, že život na této planetě (a hlavně v naší společnosti) si musí člověk zaplatit, že bez peněz se bohužel žít nedá. I mě to vyčerpává a prošla jsem náročným obdobím naprostého strádání a nemožnosti nejen poplatit povinné platby (nařizované státem, nikoli nějaké nadstavbové pojištění), ale ani naplnit svoje nejzákladnější životní potřeby, takže vím, o čem mluvím.
Pak mě také při čtení vašeho emailu napadá, proč by člověk neměl dostat odměnu za to, co mu jde tady na světě nejlépe, co umí, co ho naplňuje a přináší pocit dobře vykonané práce? Vydělávání peněz je snad za trest, nebo jako povinnost za to, že po planetě Zemi může lidská bytost vůbec chodit?
Ano, když se „duchovno“ bere jako nějaká hra, nadstavba hmotného života a snah o přežití, jako koníček, aby si člověk ukrátil život v matrixu, pak je asi nemorální na tom vydělávat. Ale pokud člověk duchovnem žije, pokud je součástí jeho života, tak musí mít nějak zajištěné fyzické potřeby, jinak by neměl čas ani energii dělat něco navíc, pro „blaho druhých“, jak píšete.
Dobrý pocit z vykonání práce vám totiž nevydrží dlouho. Kromě vyčerpání (které se projevuje i jako smrtelná fyzická únava) se o své začnou hlásit věřitelé, kteří vám na přežití půjčili v dobách nejhlubší krize, kdy už vám došly úspory vydělané „poctivou“ prací (tj. když jste byla napojená na zdejší matrix, který je vystavěn na tom, jak z druhého vytáhnout co nejvíc peněz – přemýšlela jste někdy, že „nejúspěšnější“ firmy jsou ty, které měly největší „obrat“? Co to ten „obrat“, měřítko úspěšnosti a schopnosti obklopit se prostředím a věcmi "na úrovni" vlastně je? Kde ty peníze vzaly?)
Nevím čím se živíte, ale službami pro druhé asi ne. Kde berou peníze např. lékaři nebo učitelé, jejichž pracovní náplní je druhým pomáhat? Píšete, že chápete, že za zasvěcení do Reiki se musí zaplatit. V čem je finanční vyrovnání za meditaci podle vás jiné? (I když mi taky není jasné, podle čeho soudíte, když ani nevíte, co na našich meditacích probíhá.)
Zkuste se upřímně podívat na svoji situaci, než začnete hodnotit druhé. Nabízím vám ještě několik dalších otázek, pokud na sobě chcete popracovat:
– platíte si nějaké pojištění? Přesněji řečeno účastníte se na kupčení se strachem, protože v případě pojištění vyhráváte jenom tehdy, když prohrajete, tj. onemocnítem, zemřete, přijdete o nemovistost, nabouráte autem apod.
– kde berete peníze na potraviny, ošacení (nemyslím příplatky za značky, ale za obyčejnou konfekci, aby vám nebyla zima)
– platíte elektřinu? vodu? nájem?
– a kde peníze bere váš zaměstnavatel, aby měl na vaši výplatu?
– pokud berete sociální dávky, kde se berou ty?
S láskou a poděkováním za náměty k přemýšlení,
Ivana
