ROSTLINY V LIDOVÉM LÉKAŘSTVÍ – 5. ČÁST

Přátelé, v dnešním díle poznámkového seriálu s názvem Rostliny v lidovém lékařství (5.část), si jednotlivě představíme rostliny, které jsou v seznamu uvedeny pod číslem 21. Hořčice bílá až do čísla 40. Kopr zahradní.

Veškeré níže uveřejněné informace pocházejí od Dr. Petra Nečase, CSc. PhD.S (https://www.facebook.com/petr.k.necas?fref=ts). Pokud bude uveden v textu tento symbol (*Jan Bergmann), bude se jednat o rozšiřující informace k danému tématu a to buď formou doplnění textu a nebo přímou formu aktivního odkazu. Příjemný den vám všem – Jan B.

 

21. Hořčice bílá /horčica biela

SINAPIS ALBA L.

Černohořčice setá

BRASSICA NIGRA (L.) KOCH.

Užitečné části: Jako droga se užívá semeno hořčice bílé (Semen sinappis albae) i semeno hořčice černé (Semen sinapis nigrae).

 

Upotřebení:

1. V průmyslu se užívá mastného oleje, vytlačeného ze semen bílé hořčice, k výrobě mýdla.
2. V potravinářství slouží oba druhy hořčice k výrobě známé pochutiny.
3. Rostlina sama potom slouží – je-li posekána před květem za velmi výživné krmivo nebo za účinné zelené hnojivo.

Sběr: Sklízí se přímo sklízecí mlátičkou. Šešule snadno pukají a semena jsou náchylná k vypadávání.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Svalový revmatismus – h o ř č i č n é  t ě s t o, zvané lidově hořčičná placka, slouží k odvádění bolesti, hlavně při vleklém svalovém recmatismu. Připraví se z čerstvě roztlučených semen –  hořčičná moučka, které se s vodou rozdělána řídké těsto. K vodě lze přidat také trochu octa. Chceme-li získat těsto poněkud slabší, přidáme k hořčičné mouce asi  třetinu žitné mouky. Tuto kašičku natřeme na plátno a přiložíme na bolestivé místo. Mezi kůži  a těsto dáme gázu, aby se těsto na kůži nepřilepilo. Hořčičná placka se nechá na kůži jen tak dlouho, až kůže zrudne. Trvá to obyčejně asi tak čtvrt hodiny. Delší aplikace má za následek vznik bolestivých a dlouho se hojících puchýřů. Po sejmutí placky se kůže dobře omyje vlažnou vodou.

 

* Zánět pohrudnice –  h o ř č i č n ý  l é k se vyrobí tak, že se 1g oleje hořčičného se smísí s 50g zředěného lihu a malým množstvím tohto přípravku se bolestivé místo zlehka potře. Lze to opakovat po 6 hodinách. Někdy se z hořčičného lihu přikládají i obklady, ty však nesmí ležet na kůži déle než 5-10 minut. H o ř č i č n ý  g l y c e r i n, kterého lze použít místo hořčičného léku, se připraví smísením 2g hořčičného oleje s 10g glycerinu.

 

* Bolesti nohou – h o ř č i č n á  k o u p e l, užívaná při bolestech nohou, se připraví tak, že se 100g hořčičné mouky, dobře zavázané v plátěném sáčku, vaří 15 minut v jednom litru vody, která se potom vylije do koupele.

 

* Skvrny kožní – h o ř č i č n á   m a s t, je oblíbeným prostředkem k odstranění žlutých kožních skvrn. Připraví se z 15g hořčičné mouky + 15g citronové šťávy + 5g mandlového oleje se dobře smísí.

 

* Trávící obtíže – užívá se jednou denně půl kávové lžičky rozetřených semen hořčice bílé.

 

 

22. Hořec žlutý /horec žltý

GENTIANA LUTEA L.

Lidové názvy: gencián

Užitečné části:

Jako droga se užívá oddenek (Rhizoma nebo Radix gentianae).

 

Upotřebení:

1. Hořce se hojně užívá v lékařství, kromě toho i ve zvěrolékařství, např. u koní při nechuti k žrádlu, u krav ke zvýšení pohlavní činnosti.
2. Dříve se ho užívalo i v byrvířském průmyslu.

Sběr: Sklizeň kořenů se koná před rozkvětem, kdy kořeny obsahují nejvíce účinných látek. Kořeny se vykopou, očistí a rychle se suší na prudkém slunci nebo při umělém teple. Uschová se pokrájený v plechových krabicích.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Nechutenství – 7g dobře rozlučeného hořcového kořene se svaří 5 minut ve čtvrt litru vody, nechá se 10 minut stát a po scezení vypije ráno a večer. Proti nechutenství výtečně pomáhá tento starý lidový recept: 10g jemně krájeného hořcového kořene + 4g pomerančové kůry + 100 ml zředěného lihu se nechá 24 hodin stát a občas zamíchá. Po ustání se opatrně slije a užívá 3x denně kávová lžička.

 

* Blednička – 1g hořcového kořene + 10g listu kopřivy + 10g mařínky vonné + 10g lipového květu. Jedna polévková lžíce směsi se spaří ve čtvrt litru vody a vypije. Užívá se 3x denně.

 

* Vynechání menstruace – 20g hořcového kořene + 20g zemědýmu + 20g šťovíku + 20g meduňky lékařské + 15g majoránky. Vezme se jedna lžíce směsi na čtvrt litru vody, spaří a užívá 5x denně šálek celý týden.

 

* POZOR! Nelze užívat při  žaludečních a dvanácterníkových vředech, krvácení z trávícího ústrojí, vysokém tlaku a v prvních 3 měsících těhotenství.

 

 

 

23. Chmel obecný (otáčivý) / chmeľ obyčajný

HUMULUS LUPULUS L.

Užitečné části: Jako droga se používají samičí šištice (Strobulus lupuli).

 

Upotřebení:

1. Hlavního upotřebení dochází chmel v pivovarnictví.
2. Mladých jarních výhonků, tzv. chmelových pazoušků se užívá v kuchyni jako chmelového chřestu.
3. Zelené části rostliny slouží jako píce pro dobytek.

Sběr: Česání chmele se děje v srpnu až říjnu, podle druhu kultury. Očesané šištice se suší ve speciálních chmelových sušárnách a balí do žoků. Sušením ztrácejí ¾ své váhy.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Zažívací obtíže – na 25g chmelových šištic nalijeme půl litru vařící vody, necháme 5 minut stát a potom se scedí. Vypije se na 3x během dne.

 

* Jaterní choroby – 10g chmele + 10g jablečníku + 10g kořene sporýše + 15g orlíčku + 20g zeměžluči + 20g šťovíku. Z této směsi se vezme jedna čajová lžička na půl litru vody a vypije se půl ráno a půl večer.

 

* Nespavost – 20g chmele necháme 3 dny stát v teple a světle se 100 ml lihu. Z této tinktury se před spaním užije 20 kapek na cukr.

 

* Posilující koupele – 15g chmelových šištic + 10g heřmánkového květu + 20g natě levandule + 20g rozmarýnové natě + 20g natě mateřidoušky. Tuto směs vaříme buď v plné dávce ve 2 litrech vody 5 minut a vlijeme do koupele k posílení.

 

* Zhmožděniny – nebo vezmeme jen čtvrtinu výše uvedené směsi na půl litru vody a přikládáme po vychladnutí na zhmožděné místo ve formě obkladu.

 

* Uklidňující čaj – 2 díly šištic chmelu, po jednom dílu kořene kozlíku, natě meduňky a květu vřesu. Připravit nálev, podle potřeby pít několik šálků denně.

 

* POZOR! Není vhodný dlouhodobě, po třech měsících je vhodné přejít na jiné byliny. Chmel může vyvolat alergii.

 

 

 

24. Jablečník obecný / jablčník obyčajný

MARRUBIUM VULGARE L.

Lidové názvy:

samaritánka, buřina bílá, klas vonný, šedivka zelená

Užitečné části:

jako droga se užívá celá sušená nať (Herba marrubii).

 

Sběr: Nať se sklízí v začátku květu. Nať se suší přirozeně ve stínu při maximální teplotě 35°C. Dobře proschlá droga se uchovává v pytlích.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Tuberkulóza plic – 100g šťávy z čerstvého jablečníku + 50g přírodního včelího medu + 10 kapek myrtového oleje = silice z myrty obecné. Bere se 3x denně lžíce.

 

* Chudokrevnost – 20g jablečníku + 20g lipového květu + 20g zeměžluči obecné +20g bobulí jalovce + 20g omanového kořene. Z této směsi se vezmou 3 polévkové lžíce na ¾ litru vody, přivede se do varu, odstaví a po 10 minutách scedí. Ráno, v poledne a večer se vypije po třetině odvaru.

 

* Jaterní choroby – 10g jablečníku + 10g kořene sporýše + 15g květu orlíčku + 10g chmele + 20g zeměžluči + 20g šťovíku, čaj se připraví z jedné polévkové lžíce této směsi na půl litru vody, krátce povařit a na třikrát vypije – ráno, v poledne a večer.

 

* Žloutenka – 25g jablečníku obecného + 25g řepíku lékařského + 15g zpráškovaného reveňového kořene + 25g máty peprné, jedna lžíce směsi na půl litru vody, povařit, užívá se 3x denně –  ráno, v poledne a večer.

 

* Hemoroidy – 30g řebříčku + 30g jablečníku + 15g kopřivy + 10g kořene pampelišky, jedna lžíce směsi se povaří 2 minuty v ½ litru vody, nechá se 10 minut odstát a vypije se po půl šálku přes den.

 

* Jablečníkové víno – 40g natě do jednoho litru bílého vína, 14 dní nechat stát. Před obědem a večeří se užívá malá sklenička, na posílení dýchacích cest, srdce, cév a krevního oběhu.

 

 

 

25. Jahodník obecný / jahoda obyčajná

FRAGARIA VESCA L.

Užitečné části: Jako droga se používá především list (Folium fragariae), dále květ (Flos fragariae), kořen (Radix fragariae) a konečně někdy i plod (Fructus fragariae).

 

Upotřebení:

1. Plody jahodníku, lesní i zahradní jahody jsou známým ovocem, jež je u nás hojně užíváno. Jí se buď samotné nebo s cukrem, smetanou či vínem. Po jahodách někteří zvláště citliví lidé dostávají nepříjemně svědící kopřivku.
2. Mladých jahodových lístků, rychle usušených, se užívá jako náhražky čínského čaje.

Sběr: Listy se sbírají v květnu a červnu, a to jen u jahodníku, rostoucího divoce. Suší se ve stínu, při teplotě nepřesahující 40°C.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Dna – nálev je velmi oblíbeným prostředkem připraveným ze špetky sušeného listí, které polejeme čtvrt litrem vařící vody, necháme 15 minut odstát, pak scedíme a osladíme podle chuti.

 

* Močové kaménky – užíváme ráno a večer 2 lžíce žitné kořalky, v níž je vymačkáno několik jahod.

 

* Vodnatelnost, žloutenka – 10g na drobno rozkrájeného sušeného oddenku jahodníku se 5 minut vaří ve čtvrt litru vody, nechá 15 minut stát a potom přes den vypije.

 

* Škrkavky – 30g listu jahodníku + 30g máty peprné + 15g natě krtičníku + 10g natě pelyňku + 5g konitrudu lékařského. Vezme se 1 lžíce na půl litru vody, povaří 1 minutu, nechá 10 minut odstát a vypije půl večer a půl ráno nalačno.

 

* Uhry – ve čtvrt litru vody se rozmačká 50g jahod, po čtvrt hodině se přecedí a vymačká. Šťávou se večer před spaním omyje obličej.

 

* Uklidnéní nervů, povzbuzení – připravíme nálev z listů a kořenů jahodníku. Může zbarvit moč červeně, ale je to neškodné!

 

* POZOR – na jahody může vzniknout alergie, reakci potlačíme podáváním jahod s mlékem.

 

 

 

26. Jalovec obecný / borievka obyčajná

JUNIPERUS COMMUNIS L.

Lidové názvy: borovička, borievka

Užitečné části: Jako droga se užívají jalovčinky, tj. zralé bobule (Fructus juniperi). Dále se užívá  i jalovcového dřeva (Lignum juniperi). V ČR je jalovec zákonem chráněnou rostlinou a tudíž i sběr dřeva z divoce rostoucích rostlin je nemožný!

 

Upotřebení:

1. Bobulí se užívá kromě v lékařství hlavně při výrobě likérů a kořalek – borovička.
2. Dřeva se užívá k nakuřování, v truhlářství a soustružnictví.
3. Oleje jalovcového se užívá ve zvěrolékařství.

Sběr: Bobule se sbírají na podzim. Sbírají se ovšem jen bobule úplně zralé, tedy černé, modře ojíněné, které sedí na větvích už druhým rokem. Zelené bobule letošní úrody jsou bez účinku. Sběr se dobře přebere a opatrně suší v tenkých vrstvách a ve stínu. Uschovává se na suchém místě v plátěných pytlích a občas se provětrá.

 

Dřevo jalovcové se sbírá nejlépe v únoru, kdy z něho lze snadno sloupnout kůru. Kůra se sloupne a roztřídí podle tloušťky. Svazečky dřeva se potom uloží pod střechu a nechají přes léto proschnout. Na dřevě se má vždy nechat tenká větévka, která je potom bezpečným důkazem, že se opravdu jedná o pravé jalovcové dřevo. Opakuji, že v ČR je jalovec zákonem chráněnou rostlinou a tudíž i sběr dřeva z divoce rostoucích rostlin je zakázaný!!!

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Choroby žaludeční – při nedostatečném vyměšování žaludečních šťáv se užije 4g jalovcového dřeva + 4g pelyňku + 12g skořice + 20g puškvorce + 100g cukru. Vše se dobře roztluče na prášek, kterého se užívá 3x denně na špičku nože.

 

* Bělotok – 15g jalovcových bobulí (jalovčinek) + 20g andělikového kořene + 30g jitrocele. Jedna čajová lžíce směsi se spaří jedním litrem vody, povaří se 1 minutu, nechá 10 minut odstát a teplý čaj se pije ráno a večer.

 

* Jaterní choroby – 20g jalovčinek + 20g natě přesličky + 20g natě pelyňku. Vezme se kávová lžička na šálek čaje a pije 2x denně.

 

* Odtučňování – 15g jalovčinek + 20g natě přesličky + 15g listu kopřivy. Jedna polévková lžíce se vhodí do půl litru vařící vody, nechá přejít varem, 10 minut stát a přes den na třikrát vypije.

 

* Odměšování moče – 3x denně jedna lžíce jalovcových povidel, připravených stejným způsobem jako povidla švestková.  Nebo odvar z 30g rozlučených jalovčinek na půl litru vody, povaří se 2 minuty a natřikrát se přes den vypije. Lze také užívat jalovcový olej, jehož se berou 4x 3 kapky na cukr.

 

* Srdeční choroby – 20g tlučených jalovčinek + 20g kořene lopuchového + 20g kořene petržele + 20g semene petržele, jednu čajovou lžíci směsi vařit 10 minut ve čtvrt litru vody, užívat 3x denně po jídle.

 

* Revmatismus – 5g jalovcového oleje + 50g gylcerinu se po promísení  opatrně 5 minut vtírá do kůže nad bolestivým místem. Přitom lze vnitřně užívat jalovcovou tinkturu tak, že necháme 10g tlučených bobulí stát 3 dny v 10g lihu. Tinkury se bere 3x denné 10 kapek.

 

* Čistění krve – tzv. dřevní směs ze 100g jalovcového dřeva + 100g kvajakového dřeva (Guajak léčivý – Lignum guajaci) + 100g kořene sasafrasového ( Kašta bělavá – Radix sassafrasi) + 50g kořene lopuchového + 50g kořene sarsaparilového (Přestup pravý – Radix sarsaparillae) + 25g kořene lékořice + 25g sanatalového dřeva (Santal bílý – Lignum santali). Vše se rozdrtí na prášek a uvaří čaj z jedné lžíce směsi na čtvrt litru vody. Vypije se na dvakrát. Toto je prastarý a osvědčený prostředek pro čistění krve.

 

* Záněty kloubů – (čtyřiceti dvou denní kúra, jen jedenkrát za rok!) – První den sníst 3x denně jeden plod, druhý den 3x denné dva, třetí den tŕi atd. až do 21. dne (3×21 plodů) Od 22.dne opět po jené snižujeme, končíme 3x denně jeden plod. Dávku je nutné zapít půl litrem šípkového čaje.

 

* POZOR – jalovec nelze užívat při chorobách ledvin (i vyléčených), nedávat dětem, těhotným a kojícím ženám!

 

 

 

27. Jaterník trojlaločný / pečeňovník trojlaločný

HEPATICA TRILOBA GILIB.

Lidové názvy: podléska, podlístka.

Užitečné části: Jako droga se užívá list (Folium hepaticae), někdy také květ (Flos hepaticae).

 

Upotřebení: Tu a tam se užívá jako ozdobná květina.

 

Sběr: Sběr listů se začne v dubnu, sběr květu ihned po rozkvětu. Sběr se rozprostře do tenkých vrstev a zvolna a opatrně se suší. Přitom droga zhnědne.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Zánět dásní – 2 hrsti listů se vaří 10 minut v půl litru vody a vlažným odvarem se vyplachují ústa.

 

* Plivání krve – odvaru jaterníku, stejně připraveného, ale oslazeného medem se hlavně dříve používalo a to každou hodinu jedna lžíce.

 

* Otekliny, zhmožděniny – obklady ze spařených listů jaterníku.

 

 

 

28. Jehlice trnitá / ihlica trnistá           

ONONIS SPINOSA L.

Lidové názvy: babí hněv, mužská láska.

Užitečné části: Jako droga se užívá kořen (Radix ononidis), který svým zápachem poněkud připomíná kořen lékořice. Méně se používá celá nať (Herba ononidis) a listy (Folium ononidis).

 

Upotřebení: Nyní slouží jehlice trnitá jen jako lidový léčivý prostředek. Dříve se jí užívalo k veřejnému mrskání padlých dívek!

 

Sběr: Kořen se sbírá jen od starších polokeřů, když je už vyspělý. Vykopává se pozdě na podzim, nejlépe koncem října nebo v listopadu, očistí se, rychle a prudce usuší na kamnech nebo v sušárně.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Vodnatelnost, na zvýšení močení – kořen jehlice se romělní na jemný prášek, kterého se užívá 3x denně 2 gramy.

 

* Močový písek – 40g pokrájeného kořene se vaří 15 minut v půl litru vody a pije se každé tři hodiny půl šálku. Jindy se užívá 100g kořene jehlice + 100g kořene fenyklu + 100g cukru, vše se svaří s vodou na sirup, kterého se bere lžíce jednou  za tři hodiny.

 

* Močopudná směs při zánětech moč. měchýře a moč. trubice – 10g kořene jehlice trnité + 35g listu medvědice +15g listu máty peprné + 15g listu břízy bílé + 25g natě průtržníku + 10g semene petržele. Jedna polévková lžíce této směsi se vaří v půl litru vody 10 minut a přes den vypije.

 

* Dna, chronický revmatismus – 50g kořene jehlice trnité + 60g listu jehlice se 10 minut vaří ve 2 litrech vody a během dne vypije.

 

* Látková výměna – užíváme nálev, pouze 5 dnů v týdnu. Po třech týdnech užívání je nutno udělat týdenní přestávku, protože vyplavuje minerály z těla.

 

* Jehlicový koňak – do 1 litru koňaku dát 200g kořene jehlice. 10 dnů nechat stát při teplotě 30°C, protřepávat. Přecedit a brát několikrát denně 10 až 15 kapek do vody. Je na všechny výše uvedené potíže.

 

* POZOR – droga je nevhodná pro děti!

 

 

 

29. Jírovec maďal / pagaštan konský

AESCULUS HIPPOCASTANUM L.

Lidové názvy: koňský kaštan, divoký kaštan.

Užitečné části: Jako droga se užívá květ (Flos hippocastani), plod kaštan (Fructus hippocastani), list (Folium hippocastani) a kůra (Cortex hippocastani).

 

Upotřebení: 

1. Upotřebení jírovce je velmi mnohostranné. Dřeva, jež se počítá k ušlechtilému materiálu , se užívá v nábytkářském průmyslu.
2. Kůry se používá v některých zemích jako barviva, všeobecně slouží však k vydělávání kůže v koželužství.
3. Plody – kaštany – se skrmují dobytkem a dávají jejich masu dobré chuti.
4. V některých zemích se mouka, vyrobená z kaštanů, zbavuje zvláštním způsobem pomocí sody bicarbony své hořkosti a slouží potom k pečení chleba.
5. Plody slouží  i ve zvěrolékařství, kde se podávají koním v píci proti kašli.
6. Odvaru ze zelených jírovcových tobolek se užívá jako domácího prostředku proti štěnicím.

Sběr: Kůra se loupe jen z mladých větví, nan nichž není ještě rozpraskána. Činí se tak v březnu, kdy obsahuje první jarní mízu. Květ se sbírá v květnu. Listy se sbírají jen mladé, brzy po tom, kdy se rozvily z lepkavých pupenů. Plody se sbírají koncem srpna.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Úplavice – kůra jírovcová sloužila dříve všeobecně za náhražku místo chininové kůry. Aeskulin nahrazoval chinin. Korového výtažku se užívalo proti malárii. V lidovém lékařství slouží proti úplavici. Užívá se buď kůry, rozdrcené na prášek půl gramu 5x denně nebo odvaru, 40g kůry se svaří s 400 ml vody na polovičku objemu, potom se osladí podle chuti. Užívají se dvě lžíce každé 2 hodiny.

 

* Střevní katar – kůra se svaří s vodou tak, aby vznikla povidla a z nich se dělají pilulky o hmotnosti asi 0,5 gramu. Bere se potom vždy jedna pilulka za 2 hodiny. Nebo se půl kávové lžičky, tedy asi 5g, tohto extraktu rozmočí ve 100 ml vody a osladí. Užívají se každé dvě hodiny 2 lžíce.

 

* Průjem – na špičku nože se berou rozstrouhané kaštany 4x denně.

 

* Vleklý revmatismus – 30g rozkrájených kaštanů se polije čtvrt litrem lihu, nebo silné kořalky a nechá se asi týden stát na slunci. Tímto extraktem se na noc natře bolestivý kloub a teple zaváže.

 

* Pohmožděniny – někde se užívá kaštanových listů, spařených horkou vodou k obkladům na pohmožděniny.

 

* Zlepšení hormonální funkce nadledvinek – užívá se jírovcová tinktura 3x denně, dohromady tolik kapek, kolik pacient váží (při 60 kg 3 x 20 kapek, při 90 kg 3 x 30). Dva měsíce užívat, pak měsíc pauza.

 

* Mozkové příhody – 4x denně 20 kapek směsi ze stejných dílů jírovcové, jinanové a routové tinktury. Užívá se jako lék i prevence.

 

* Cévní mazání – květy macerujeme v 65% lihu. Slouží k potírání.

 

* Kosmetika – ke zjemnění kůže na rukou u osob, které mají kůži drsnou nebo rozpukanou, se doporučuje omývat na noc trochou vody s práškem z kaštanů.

 

 

 

30. Jitrocel kopinatý / skorocel kopijovitý   

PLANTAGO LANCEOLATA L.

Lidové názvy: ránocel, skorocel, psí jazýček, celník, babka, psí jazyk, beraní jazyk, muší

ocas, skoročil, babí ucho.

Užitečné části: jako droga se užívá list (Folium plantaginis). Listy všech  druhů (jitrocel větší a jitrocel prostřední – liší se jen tvarem listů a velikostí) jsou hledanou drogou, hlavně však listy jitrocele většího.

 

Sběr: sbíráme listy od května do srpna, nejlépe v tu dobu, kdy rostlina kvete. Suší se na slunci v tenkých vrstvách. Při opatrném sušení se uchovává pěkná zelená barva listů.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Žaludeční katar – užívá se jitrocelová šťáva, vytlačená z čerstvých listů. Tři lžíce této šťávy se přimísí do šálku mléka.

 

* Úplavice – pití odvaru z 10g jitrocelových listů ve čtvrt litru vody. Vypije se 5 těchto dávek denně. Při obyčejném průjmu má tento prostředek velmi dobré účinky.

 

* Pro odkašlávání – 10g jitrocelových listů + 10g listu plicníku lékařského se spaří v půl litru vařící vody a nechá se 10 minut stát. Denně se vypije 3x denně půl šálku.

 

* Záducha – 10g listu jitrocele + 10g listu podbělu + 10g listu kopřivy + 10g kořenu lékořice + 30g plodu anýzu + 30g květu slezu + 30g květu divizny + 8g květu yzopu + 8g listu netíku (list jihoevropské kapradiny Netík ženský vlas / Adiantum capillus Veneris L.) + 120g květu topolovky. Špetka této směsi se spaří  šálkem vařící vody a pije ráno a večer po jedné dávce.

 

* Dráždivý kašel – zpola usušené jitrocelové listí o váze 30g se rozkrájí a zalije 25 ml čistého lihu. Když se líh vsákne do listů, přidá se přesně 225 ml vařící vody, nechá se 24 hodiny stát, občas se zamíchá, načež se kapalina zlehka protlačí plátnem. Ke zcezené kapalině se přidá 300g cukru, svaří se a naplní do pěti stomililitrových lahviček, dobře se uzátkují a uloží na temném a chladném místě. Užívá se ráno a večer 1 lžička.

 

* Nadměrná perioda – na jeden šálek vody se vezme kávová lžička z této směsi: 20g listu jitrocele + 20g natě merlíku vonného + 20g natě přesličky + 20g listu kopřivy + 15g kořene puškvorce. Pije se 4x denně půl šálku.

 

* Bolesti hlavy způsobené nervovou příčinou – 20g listu jitrocele + 20g listu meduňky + 20g lipového květu + 15g kořene kozlíku. Jedna polévková lžíce této směsi se dá na jeden litr vody, svaří se až na ¾ litru a procedí se. Pije se 3x denně šálek.

 

* Rány, spáleniny – rozmačkané čerstvé listy se přikládají na rány a spáleniny, jejichž hojení urychlují.

 

* Štípnutí hmyzem – šťávy vytlačené z čerstvých listů, lze použít na potření míst, kam vbodla žihadlo včela nebo vosa. Šťáva mírní nepříjemné pálení a značně zmenšuje otok.

 

* Zánět očních víček – v půl litru studené vody krátce svařit čerstvé listy, 10 minut stát. 3x denně přikládat na

5 minut obklad.

 

* Čerstvé listy a šťáva (3-8 lžic denně) jsou vhodnější na žaludeční a dvanácterníkové vředy, špatné

trávení, zácpu, vředy tlustého střeva, Crohnovu nemoc a ušní záněty.

 

* Semeno – snižuje krevní cukr, působí na žaludek, játra, krvetvorbu a zácpu.

 

* Z listů – se připravuje nálev, balzám, sirup (2-5 lžiček) nebo odvar (max. 4x denně).

 

 

 

31. Jmelí / imelo */ Jmelí listnáčové

VISCUM ALBUM L.

Jmelí jehličnanové

VISCUM LAXUM BOISS. ET REUTER

*/ Dříve byly oba druhy jmelí řazeny do jednoho druhu: Jmelí bílé (Viscum album L.).

Užitečné části: Jako droga se užívají mladé větévky s listy (Herba visci albi).

 

Upotřebení:

1. Z bobulí se varem vyrábí lep na vějičky k chytání ptáků. Lze ho také použít k chytání much.
2. Dříve se jmelí používalo mnohem více než dnes. Sloužilo proti padoucnici, proti křečím a zastavovalo se jím krvácení. Dnes se jej v lékařství užívá ke snížení tlaku krve.

Sběr: Větévky a listy se sbírají na podzim nebo v zimě. Větévky se zbaví kůry a usuší za vyšší teploty na kamnech. Uschovají se ve skleněných nádobách. Odporný zápach čerstvé rostliny se sušením ztrácí.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Vysoký krevní tlak – bere se 30g rozřezaného dřeva na 400 ml vody, vaří se 15 minut a pije vždy za 4 hodiny půl šálku odvaru.

 

* Škrkavky – čajová lžička dřeva, dobře rozdrceného na prášek se vsype do čtvrt litru teplého mléka, které se vypije večer před spaním po lehké večeři.

 

* Poruchy krevního oběhu – užívá se 3x denně 3g prášku se lžící medu. Nebo 15g prášku ze jmelí + 15g natě přesličky + 500 ml vody se 15 minut vaří, pozorně přecedí a pije 4x denně půl šálku.

 

* Neoperovatelné nádory – nejlepší je tinktura 2-3x denně 20-30 kapek, dále prášek – asi 1g 3x denně, macerát 2x denně. Po 6 týdnech užívání zařadíme přestávku. Dodržovat dávky!!!

 

* Zevně – se užívá macerát na křečové žíly, bércové vředy. Výborně hojí omrzliny.

 

 

 

32. Kakost luční a smrdutý / pakost smredľavý

GERANIUM PRATENSE L.

Lidové názvy: čapí nůsek, potoční koření

Užitečné části: Jako droga se užívá  celá nať i s květy (Herba geranii) a oddenek (Rhizoma geranii).

 

Upotřebení:

Kakostu smrdutého se užívá jako domácího prostředku proti štěnicím.

 

Sběr: Oddenky obou kakostů se vykopávají pozdě na podzim, dobře se očistí, po délce rozříznou na dva až čtyři díly a zvolna usuší. Uchovávají se v uzamčených nádobách. Nať se sbírá v době květu, tedy od června do srpna. Usuší se na slunci v tenkých vrstvách.

 

Užití v lidovém lékařství: Obou kakostů lze použít zevně i vnitřně.

 

* Průjmy – užije se buď odvaru 15g sušeného oddenku na čtvrt litru vody, jehož se užívá 4x denně polévková lžíce nebo se zhotoví odvar z natě ve stejném poměru.

 

* Rány, vředy – zevně se používá rozmačkaných čerstvých listů ve formě obkladů na rány a vředy, na něž má hojivý účinek

 

 

 

33. Kapraď samec / papraď samičia

DRYOPTERIS FILIX-MAS (L.) SCHOTT

Užitečné části: Jako droga se užívá oddenek (Rhizoma nebo Radix filicis maris).

 

Sběr: Oddenky se sklízí z rostlin dvou až tříletých. Vykopávají se v letních měsících, od července do září. Očistí  se dobře od šupin a postranních kořenů a suší se ve stínu, nejlépe na půdě. Čerstvý oddenek je na lomu krásně zelený, časem však zhnědne. Hnědý lom znamená, že droga ztratila svou účinnost a je tedy bezcenná. I při nejodbornějším uskladnění oddenek sotva vydrží déle než rok.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Tasemnice – 30g oddenku se vaří ve 270 ml vody, až se obsah svaří na pětinu objemu. Polovina se vypije ráno, polovina večer. Večer před první dávkou se podá nemocnému lžička ricinového oleje.

 

Lze ho užívat také jako prášku, a to ráno a večer po dvou gramech. Požívání je však nepříjemné pro odpornou chuť. I v tomto případě se podává před první dávkou projímadlo.

 

Poznámka: Kapradina samičí je Papratka samičí (Athyrium filix-femina/L./Roth). Uvádí se jen jako okrasný kapraďorost 30-100cm vysoký. Hojný ve stinných lesích.

 

 

 

34. Kdouloň obecná / dula podlhovastá

CYDONIA OBLOGNA MILL.

Užitečné části: Jako droga se používají semena ze zralých plodů (Semen cydoniae).

 

Upotřebení:

1. V průmyslu se potřebuje sliz, vyrobený ze semen kdouloně obecné, k apretování látek, hlavně hedvábí.
2. Celé plody se podle zvláštních předpisů zpracovávají na kompot

Sběr: Plody se sklízí v září a říjnu. Zralé malvice se rozříznou , semena se vyberou, nechají oschnout a uloží v dobře uzavřených skleněných nádobách.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Průjmy –  50g pokrájených semen máčíme ve stejném objemu vody, až zrosolovatí. Užívají se potom 3 lžičky denně.

 

* Rozpukané rty – sliz nebo odvar z 20g semen, vařených 10 minut v 1/8 litru vody, je domácím prostředkem proti rozpukané kůži a rtům.

 

* Kosmetika – slizovitého výtažku lze použít také jako prostředku, který se včeše do vlasů.

 

 

 

35. Kmín kořenný / rasca lúčna

CARUM CARVI L.

Lidové názvy: razca

Užitečné části: Jako droga se používají semena (Fructus carvi).

 

Upotřebení:

 

1. Upotřebení kmínu je všestranné. Mnoho se jej spotřebuje jako koření v domácnosti.

 

2. V průmyslu slouží k výrobě známých druhů kořalek a likérů, dále i v průmyslu voňavkářském.

 

3. V hospodářství se přidává kmín do krmiva jako prostředek, zlepšující zažívání dobytka. Dobrým a vydatným krmivem jsou i odpady, zbývající po destilaci oleje (pokrutiny).

 

Sběr: Kmín dozrává koncem června až začátkem července. Rostliny mají červenohnědou  a plody světlezelenou barvu. Porost kmínu se seče samopojízdnými mlátičkami. Po vymlácení se kmín zbavuje nečistot. Není-li dostatečně suchý, musí se dosoušet, ale teplota nesmí překročit 35°C.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Nadýmání –

 

a) 15g květu heřmánkového + 15g semene fenyklu + 15g semene kmínu + 15g listu máty peprné. Této směsi se bere jedna lžíce na čtvrt litru vody, spaří se, nechá 5 minut stát a za půl dne se vypije.

 

b) Jiná směs je 20g semene kmínu + 10g semene anýzu + 10g semene fenyklu + 10g listu máty peprné. Připraví se z ní čaj stejně jako u směsi předešlé.

 

c) 50g puškvorce + 30g fenyklu + 20g kmínu. Připravit prášek, užívat vícekrát denně na špičku nože.

 

d) Proti nadýmání lze použít také prášku semene kmínového a to 3x denně 0,5g.

 

e) Stejný účinek má čaj připravený z jedné lžíce směsi na ¼ litru vody: 10g květu heřmánku + 10g listu máty peprné + 10g meduňky lékařské. Do hotového čaje se přidají 4 kapky kmínové silice.

 

* Při kolice a bolestech žaludečních se užívá také náplast, která se přiloží na žaludeční krajinu. Připraví se z 10g pryskyřice + 4g terpentýnového oleje + 3g kmínové silice.

 

* Nutkání na zvracení – 31g kmínu + 11g bílého pepře + 8g kořene bedrníku zpráškovat, 2 lžičky směsi na 100g mouky. Podle běžného receptu připravit sušenky. Denně několik sníst.

 

* Zevně se dává do mastí na revmatické bolesti a ischias.

 

 

 

36. Kokořík lékařský /  kokorík mnohokvetý

POLYGONATUM ODORATUM (MILLER) DRUCE

Užitečné části: Jako droga se používá oddenek (Rhizoma polygonati).

 

Upotřebení: Poněvadž spotřeba kokoříku lékařského je nepatrná, nepěstuje se.

 

Sběr: Oddenky kokoříku se sbírají pozdě na podzim, až v říjnu –  tak, že se úzkým nástrojem vyrývají. Důkladně se omyje a očistí pod tekoucí vodou a zvolna se suší na kamnech nebo v peci za mírné teploty. Sušením oddenek lehce zvráskovatí a změní svou bílou barvu na šedobílou nebo žlutošedou.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Nečistá pleť – 20g pokrájeného oddenku se vaří 10 minut v půl litru vody, scedí, přidá šťáva z  jednoho citronu a tímto odvarem se omyje obličej večer před spaním.

 

*Zhmožděniny – odvarem se zvlhčí obklady, které přikládáme na zhmožděná místa.

 

 

 

37. Kokoška pastuší tobolka / pastierska kapsička obyčajná

CAPSELLA BURSA PASTORIS (L.) MEDIK.

Užitečné části: Jako droga se užívá celá kvetoucí nať (Herba bursae pastoris).

 

Upotřebení: V některých krajinách je obvyklé, že se čerstvou natí zahánějí štěnice.

 

Sběr: Sbírá se celá kvetoucí nať bez přízemní listové růžice. Protože kvete celé jaro a léto, lze ji sbírat od března do září. Nasbíraná nať se rozprostře do tenkých vrstev a zvolna suší.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Průjem – z čerstvé natě se vytlačí šťáva, které se užívá 5x denně kávová lžička.

 

* Hemoroidy – při krvácejících hemoroidech se doporučuje, aby se 10g sušené natě pastuší tobolky svařilo v necelém půl litru suchého červeného vína a tento odvar během dne vypil. Odvar vinný lze nahradit také tak, že se do červeného vína nasype jedna kávová  lžička sušené natě na prášek roztlučená v hmoždíři.

 

* Prudký žaludeční katar – 10g sušené natě na půl litru vody. Vaří se asi 5 minut, přecedí a během dne po lžících užívá.

 

* Močopudná směs – 30g listu medvědice + 10g natě kokošky + 15g březového listu. Z této směsi se vezme jedna lžíce na ¼ litru vody, povaří 5 minut a na třikrát – ráno, v poledne a večer vypije.

 

* Krvácení při přechodu – hrst mladé natě se vaří ve ¾ litru vody, až se vše svaří cca na půl litru. Po vychladnutí a přecezení se pije polovina ráno a polovina večer.

 

* Kožní záněty – rozmělněná nať se máčí 24 hodin v octě, přecedí a octovým výtažkem se potom navlhčí obklad. Stejně účinkuje také směs z jednoho dílu šťávy, vytlačené z čerstvé natě, se dvěma díly zředěného lihu nabo mast připravená z jednoho dílu čerstvé šťávy a dvou dílů vepřového sádla.

 

* Silná a dlouhá menstruace – 125g čerstvé natě kokošky dát do láhve bílého vína a uložit uzavřené na teplém a tmavém místě. Za 7 dní přecedit, užívat podle potřeby lžíci za hodinu.

 

* Křečové žíly – každý třetí den (ne časeji) přikládat na jednu hodinu obklad z rozdrcené čerstvé natě.

 

* Zevně – mazání zpevňuje svaly.

 

* POZOR – předávkování kokoškou může způsobit ochrnutí centrálního nervového systému! Droga se nedoporučuje užívat dlouhodobě, v zásadě ne těhotným a kojícím ženám. Hemostatický účinek se však ztrácí během 4 měsíců skladování.

 

 

 

38. Komonice lékařská / komonica lekárska

MELITOTUS OFFICINALIS (L.) PALAS

Lidové názvy: úbytní kořen, kamenná jetelinka

Užitečné části: Jako droga se užívá celá kvetoucí nať (Herba meliloti), nebo jen pouhý květ (Flos meliloti).

 

Upotřebení:

1. Ve včelařství spouží všechny druhy komonice jako rostliny medonosné. Proto je včelaři vysévají poblíž včelínů.
2. V zemědělství slouží různé komonice jako vydatná pícnina. Někdy ji však dobytek nerad žere, poněvadž jej odpuzuje její silná vůně a hořkoslaná chuť.
3. V domácnosti se jí používá jako účinného prostředku proti molům.
4. Dále se přidává jako aromatická přísada k rozmanitým tabákovým směsím. Za II. světové války byla součástí tabákových náhražek.

Sběr: Nať se sbírá v době květu, tedy v červenci a srpnu. Uřezávají se asi 25 cm dlouhé vrcholky lodyh, rozprostřou se a na slunci suší.

 

Květy lze sbírat buď tak, že se sdrhnou přímo z čerstvých bylin nebo se odsekaná nať nechá lehce zaschnout a teprve potom se z ní květy v polosuchém stavu trhají. Dosušíme je v tenkých vrstvách za mírné teploty.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Průjem – na 10g komonicové natě nebo na 5g květu nalijeme čtvrt litru vařící vody, necháme stát 5 minut a po lžících během dne využíváme. Místo tohto nálevu lze užít i mléčného odvaru – stejné množství drogy jako při nálevu se dá do ¼ litru mléka, přivede do varu, ihned odstaví a přecedí.

 

* Opuchliny – spařená nať se používá k obkladům na opuchliny, které po ní rychleji ustoupí.

 

* Zduřeniny žláz – 10g komonicové natě + 10g listu proskurníku + 10g listu slézu + 20g rozetřeného lněného semene se promísí, dá do plátěného sáčku, zašije, namočí do horké vody a přiloží na zduřelou žlázu.

 

* Revmatické bolesti (výroba od alchymisty) – 50g žlutého vosku + 10g olivového oleje + 100g skopového loje se za mírného žáru dobře smísí. Přidá se k tomu 5g čpavkové klovatiny + 10g terpentýnového oleje. Tyto dvě součásti se ovšem musí v sobě dobře rozpustit a do první směsi vmíchat. Konečně se k této směsi přidá směs z 25g práškované komonicové natě + 5g práškované pelyňkové natě + 2g práškované diviznové natě. Po důkladném rozmíchání se mast nanese v tenké vrstvě na bolestivé místo a dobře vetře do kůže.  

 

* Zatvrdliny, cysty – kašovitý obklad z komonice a mletého semene pískavice.

 

* Lámavost cév, červené cévky – komonicové víno – do jednoho litru červeného vína dáme 10g suché natě a necháme 9 dnů stát. První 3 dny bereme 3x denně lžičku před jídlem, pak 3x denně lžíci.

 

* Zevně léčí záněty a bércové vředy.

 

* POZOR – nelze užívat dlouhodobě a při poruchách srážlivosti krve, nutno dodržovat dávky!

 

 

 

39. Kontryhel obecný / alchemilka obyčajná

ALCHEMILLA VULGARIS L. EM. FRÜHNER

Lidové názvy: husí nožka

Užitečné části: Jako droga se užívá kořen (Radix alchemillae) a celá nať i s květy (Herba alchemillae).

 

Upotřebení:

 

Hlavně v 16. a 17. století se kontryhel těšil velké vážnosti, nejvíce u alchymistů. Tehdy se mu připisovala zvláštní, tajemná moc. Nyní se ho užívá méně. Nebereme-li v úvahu oblibu v domácím lékařství, nenajdeme pro kontryhel valného upotřebení. Jen jako pícniny se ho užívá v hospodářství. Někde se ještě přidává do píce kravám, aby se zvýšila tvorba mléka.

 

Sběr: Nať se sbírá v době květu, hlavně v červnu a červenci. Natrhaná nať se rozprostře a ve stínu se velmi pomalu suší. Přitom nabývá šedozelené barvy.

 

Oddenek se sbírá na podzim. Vyrýpne se, dobře omyje, po délce rozkrojí a suší na kamnech.

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Čistění krve – na 25g sušené natě se nalije ¼ litru vřelé vody, nechá 5 minut stát a užívá se 3x denně 2 lžíce. Ke stejnému účelu se též užívá i oddenku, tu se vaří 10 minut 10g pokrájeného oddenku ve čtvrt litru vody a užívá se ve stejných dávkách.

 

* Hnisavé rány – odvaru z natě dle výše uvedeného lze užívat ke koupání zhnisaných menších poranění.

 

* Nečistá pleť – odvar z čerstvých listů slouží k večernímu omývání obličeje na čistění pleti.

 

* Bílý výtok – pít nálev z kontryhelu, doplnit výplachy (nálev se připravuje v silnější koncentraci a vaří se 5 minut) a sedacími koupelemi.

 

* Slabost svalstva a nervů – do 1 litru žitné (60%) vložit 200g natě, na 10 dnů uložit při teplotě 20-30°C. 4x až 6x denně 15-20 kapek do vody.

 

* Zevně se užívá i jako kloktadlo.

 

 

 

40. Kopr zahradní / kôpor voňavý

ANETHUM GRAVEOLENS L.

Užitečné části: Jako droga se používá koprové semeno (Fructus anethi).

 

Upotřebení:

1. V průmyslu se užívá silice, z kopru vyrobené k parfémování toaletních mýdel a pomád na vlasy. Značnou

úlohu též hraje při výrobě likérů a různých kořalek.

2. Cukráři ho přidávají do cukrovinek místo anýzu.
3. Všeobeně se potom užívá kopru zahradního v domácnosti jako koření. Hlavně při nakládání okurek, cibule a zelí je nezbytnou potřebou.

 

Sběr: Listy se sbírají těsně před květem nebo za květu ke kuchyňským účelům. Odlamují se ovšem jen z dolních částí lodyh. Ke kuchyňským účelům lze použít také mladou nať, vytrhanou při probírání kultury.

 

Semeno lze sklízet dvojím způsobem. Buď se otrhají jen okolíky postupně tak, jak dozrávají nebo se nechá celá kultura stát až do září a potom se uřeže. Nechá na poli doschnout, pak se vymlátí. Semeno se ukládá v plátěných pytlích a je třeba ho občas přesypat, aby neplesnivělo!

 

Užití v lidovém lékařství:

 

* Močové choroby – 10g semene kopru + 10g semeno petržele + 30g natě medvědice + 30g natě průtržníku. Berou se 2 lžíce této směsi na půl litru vody, povaří se 5 minut a během dne vypijí.

 

* Dětská kolika – 10g květu heřmánku + 5g semen kopru. Polovina této směsi se přelije ¼ litrem vařící vody, nechá 10 minut stát a užívá se každé dvě hodiny kávová lžička.

 

Petr Karel Nečas

 

 

Zdroje:

Rostliny v lidovém lékařství – použitá literatura

MUDr. Jaroslav Korbelář a Zdeněk Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum 1981.
L. Thurzová a kol.: Malý atlas léčivých rostlin, Osvěta 1963.
B. Kuźnicka i M. Dziak: Zioła i ich zastosowanie. Państwowy Zakład Wydawnictw Lekarskich, Warszawa 1984.
MUDr. Blahoslav Hruška: Jak se léčit rostlinami, Volvox Globator 1996.
PhDr. Petr Nečas, CSc.: Strava a vznik civilizačních chorob, BRIO, Praha 1998.
Antonia Rumiańska: Rośliny lecznicze, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1999.
Ivana Paukerová: Přírodou za léčivými rostlinami, BRIO, Praha 2000.
Osobní archiv PhDr., PaedDr. Petr Nečas, CSc., Ph.D., Brno, Praha, Turčianský sv. Martin 1987 – 2014.