Mladá, nezkrotná a surová energie se nyní usměrňuje.
Začíná se probouzet touha po dobrodružství a rodí se vědomí nového cíle. Vnitřní neklid a neusměrněná energie se postupně proměňují v přesně definovanou vizi, ačkoli dosud není vůbec jasné, jak bude uskutečněna. V případě báje, nemá Iásón zatím o zlatém rounu ani tušení. Avšak už od Cheiróna ví, že je královského původu, a že jako princ je právoplatným dědicem vladařského trůnu v Iólku, o který jeho otce Aisóna připravil jeho zlovolný strýc Peliás. Pocit narůstající vnitřní síly začíná krystalizovat v něco určitého. Avšak skutečná dobrodružství, která jej čekají při výpravě za zlatým rounem jako důsledek působení této mocné duchovní inspirace, se začnou odehrávat až ve chvíli, kdy se Iásón vydá na cestu.
Tak začíná každý odvážný tvůrčí podnik. Přichází na svět krok za krokem, jedna myšlenka rodí druhou, počáteční nápad je pouhou předehrou celého tvůrčího procesu a málokdy se stane, že by první idea byla také ideou poslední. Tato počáteční inspirace je dobrá pouze k tomu, aby nás rozhýbala a přinutila nás opustit bezpečí svého každodenního života.
Díky ní jsme ochotni učinit onen první krok, protože pod jejím vlivem nabýváme přesvědčení, že se nám nabízí možnost získat víc, než máme, nebo stát se něčím víc než jsme. Iásónova cesta do Iólku, jehož trůn je jeho právoplatným dědictvím, je plná nebezpečí, neboť kráčí vstříc nepříteli, jenž mu bude pro jeho záměry usilovat o život. Neví, jak to všechno skončí, netuší, zdali bude vítězem či poraženým. Má však tak silnou víru ve svou vizi, že své rozhodnutí následovat ji, nezmění. V každé ruce svírá hořící hůl, která symbolizuje moc lidského ducha podílet se duchovními obrazy na vytváření skutečnosti. Bez jejího působení by lásóna, jakož i každou lidskou bytost, naplňoval poklid a spokojenost. V důsledku toho bychom zůstali navždy uvězněni v těsném sevření bezpečné a jisté přítomnosti, oné Cheirónovy jeskyně, kterou musí Iásón, stejně jako každý z nás, na cestě za uskutečněním své vize opustit. Byli bychom ve svém bezpečí duchovně mrtví a nikdy bychom nezhodnotili potenciál, jež nám byl při zrození dán do vínku, neboť k jeho využití a nasměrování je zapotřebí vize. Jen tehdy mohou naše duchovní obrazy nabýt ve vnějším světě konkrétní formy.
Přichází období, během nějž se ve vašem vědomí začíná formulovat nový cíl, nová idea, tvůrčí projekt nebo obchodní či jiný záměr. Tato rodící se myšlenka v žádném případně neodráží konečnou podobu budoucnosti, je jen zdrojem dostatečného potenciálu energie, aby vás vylákala z bezpečné jistoty přítomnosti. Všechno zde závisí na vaší odvaze ujmout se nové myšlenky, stejně jako na vaší víře v neviditelnou duchovní sílu, která oplývá tvůrčí energií, a z níž ona nově zrozená vize povstala.
Pomáhá-li jeden druhému, jsou silní oba.
MYSL JE SCHOPNÁ přijmout jakékoliv ohraničení za své. Ve skutečnosti však existence nemůže mít žádné hranice, protože co by bylo za těmi hranicemi? – Zase další oblaka.
Proto vám říkám, že se můžete vznést k oblakům nad oblaky.
Nespokojujte se s málem. Ten, kdo je hned spokojený, zůstává většinou malý: malá je jeho radost, malá je extáze, malé je jeho ticho, celé jeho bytí je malé.
Ale to není potřeba!
Tato malost je tvé vlastní omezení svobody, tvých nezměrných možností a tvého neomezeného potenciálu.
Osho
Neprolévej slzy, můžeš-li ještě doufat.
Orel, který bez námahy, volně a přirozeně letí oblohou, má přehled o všech možnostech, obsažených v krajině pod ním. Je velký, vládne jen sám sobě a svému panství.
Toto poselství vám naznačuje, že jste se dostali do bodu, ve kterém se vám otvírá nesmírná spousta možností. Protože jste se začali mít víc rádi a jste samostatnější, vycházíte nyní snadněji i s druhými. Protože jste uvolnění a nenucení, jste schopni rozpoznat možnosti, jež se nabízejí, mnohdy dokonce dřív než ostatní. A protože jste v souladu se svou vlastní podstatou, víte, že existence vám dává přesně to, co potřebujete. Užijte si letu! A radujte se z pestrosti divů krajin, které se před vámi otevírají.
Naděje je jako cukr v čaji, ať je sebemenší, osladí všechno.
