Naše stravování je poznamenáno mnoha zaběhnutými zvyky, z čehož jeden je, že milujeme bílé pečivo a vůbec všechny produkty z bílé mouky. Bílou moukou zahušťujeme polévky a omáčky a nevyužíváme přitom celkem běžných variant v rámci zdravého životního stylu.
 

Věřte, že omáčky se dají stejným způsobem zahustit třeba Solamylem, což je bramborový škrob, nebo Maizenou, což je škrob kukuřičný. Nicméně nás dnes zajímá hlavně pečivo a vůbec použití tzv. pšenice „ ŠPALDY „ v  naší kuchyni.

Pšenice ŠPALDA je prastará obilnina, výjimečná složením a chutí. V dávných dobách byla pěstována na Blízkém Východě, pěstovali ji také staří Keltové a Germáni. V minulých stoletích byla oblíbená především v Německu. Špalda patří do skupiny pluchatých pšenic. Špalda není u nás běžnou obilninou a do našeho jídelníčku se dostává teprve v posledním desetiletí. Její obliba však stále vzrůstá, především pro její výživové hodnoty, výborné chuťové vlastnosti a také pro její dosud výhradní původ z bioprodukce.

Špaldové zrno má vysoký obsah tzv. pomalých ( pomalu se vstřebávajících ) sacharidů, z nichž převážnou část tvoří škrobové látky a vláknina. Špalda je však ceněna pro vysoký obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Klíček špaldy je významným zdrojem nenasycených mastných kyselin, vitamínů, rostlinných enzymů a dalších cenných látek.

Z vitamínů je významný obsah vitamínů skupiny B ( B1, B2, PP) a betakarotenu. Z minerálních látek je důležitý obsah draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, železa a zinku.

Špalda obsahuje lepek, a proto není vhodná pro přísnou bezlepkovou dietu ( při celiakii, alergii na lepek atd.). Některé zdroje uvádějí, že u některých onemocnění souvisejících s nesnášenlivostí lepku, že špalda je lépe tolerována. Tvrzení je však třeba ověřit v praxi.

Naklíčená špalda a špaldové osení ( mladé lístky ) jsou zdroj vitamínů, , minerálních látek, a rostlinných enzymů. Jejich konzumace je významná obzvláště na konci zimy a v předjaří a účinně působí v prevenci a při překonávání jarní únavy.

Průměrný obsah energie a živin ve 100 g špaldového zrna

Energie – 1 652 KJ ( 396 kcal )
Bílkoviny – 17 g
Tuky – 2,5 g
Sacharidy – 68 g
vláknina – 9 g

Špaldou a špaldovou moukou se dá nahradit ve veškerých pokrmech normální bílá pšeničná mouka, dobré zkušenosti mám i s knedlíky, veškerými moučníky, dá se dávat do polévek s luštěninami, do karbanátků do pokrmů ze sóji a luštěnin apod. Jak udělat ze špaldy knedlíky, můžete najít v našich zdravých receptech v oddílu Moučníky – opravdu tak chutná!

Přeji dobrou a zdravou chuť.

Iva Hédlová podle Pavly Momčilové

 

Komentáře