S neovlivnitelnými riziky toho moc nenaděláme, ale těch ovlivnitelných je daleko více, a pokud se nám podaří je vyloučit nebo alespoň zmírnit, máme mnohem větší šanci, že se dožijeme vysokého věku s normálním tlakem a v uspokojivém zdravotním stavu.
Rizikové faktory
Vznik hypertenze je ovlivněn několika rizikovými faktory:
1. První skupinu rizik neovlivníte: 
- Jste-li z rodiny, kde většina vašich pokrevních příbuzných trpí hypertenzí nebo zemřeli na infarkt myokardu či mozkovou mrtvici, máte zvýšené riziko, že budete trpět vysokým tlakem. Důležitou roli tu hraje dědičnost.
- Výskyt hypertenze dále stoupá s věkem. Do 16 let věku trpí vysokým tlakem zhruba 25 osob z tisíce, od dvaceti let výše už je to 50 z tisíce, nad třicet let zhruba 100-150 osob z tisíce. Ve středním věku trpí hypertenzí každý čtvrtý člověk a nad šedesát let věku je to dokonce až 60 procent pacientů.
- Na vznik hypertenze má vliv i pohlaví. Muži mají vyšší riziko vzniku hypertenze než ženy.
2. Další rizikové faktory spojené se vznikem hypertenze však ovlivnit můžete. Daly by se shrnout pod pojem životní styl a jmenovitě to jsou:
- Nadváha a obezita. Je vědecky prokázáno, že nadváha zvyšuje riziko vzniku hypertenze a zhoršuje hypertenzi již vzniklou. Je jedno, jste-li dítě, nebo dospělý, muž, či žena, mladý, či starý. Na druhou stranu, pokud se Vám podaří snížit hmotnost, poklesne Váš tlak a přiblíží se tak k normálním hodnotám.
- Nadměrné solení. Pokud solíte více než 6 g soli denně (lžička soli je asi 5 g), podporujete vznik hypertenze. Nejde jen o solení jako takové, sůl je ve velké míře obsažena v uzeninách, konzervách, sušených polévkách a dalších polotovarech.
- Alkohol. Pravidelné požívání více než 30 g alkoholu denně, tj. více než dvou dl vína nebo jednoho piva denně, také zvyšuje riziko vzniku vysokého tlaku, nemluvě o jeho dalších negativních účincích na organismus. Jestliže se již s hypertenzí léčíte, konzumace alkoholu může snižovat účinnost léků na tlak.
- Stres. Stres je původně reakcí na ohrožení organismu a znamená vlastně přípravu těla na boj či útěk – zrychluje se tep, stoupá krevní tlak. Důsledkem má být dostatek sil a energie na zvládnutí nebezpečné situace. Pokud jste však ve stresu dlouhodobě bez možnosti bojovat či utéci, obrací se tato reakce proti vám samotným a jedním z důsledků je přetrvávající zvýšení krevního tlaku.
- Kouření. Jak nikotin, tak další látky obsažené v tabáku poškozují cévy a srdce a podporují vznik hypertenze.
3. Existují ještě rizika, která můžete ovlivnit částečně.
- Diabetes mellitus neboli cukrovka. Diabetici mají zhruba 2x vyšší riziko, že onemocní hypertenzí. Důvodem je především poškozování cév zvýšeným množstvím cukru v krvi.
- Zvýšená hladina krevních tuků. Zvýšený cholesterol a triglyceridy v krvi podporují vznik a rozvoj aterosklerózy.
- Jedná se o poruchy látkové přeměny, které vznikají nejen jako onemocnění (dědičné či získané), ale často také jako následek nezdravého životního stylu. Diabetes často ve vyšším věku postihuje jedince s nadváhou a obezitou, zvýšit hladinu krevních tuků snadno zvládnete tučnou stravou s malým podílem zeleniny a ovoce. Tato rizika se mezi sebou samozřejmě kombinují. Takže pokud jste padesátiletý obézní kuřák a vaši rodiče v šedesáti letech zemřeli na infarkt, hrozí vám hypertenze daleko více, než jste-li dvacetiletý nekuřák, abstinent a členové vaší rodiny umírají v devadesáti letech „stářím“, neboli není o nich známo, že by trpěli nějakou chorobou.
