Dlouhodobé podávání warfarinu (chemikálie původně používaná jako jed k likvidaci hlodavců) je typickým obrazem způsobu myšlení v oficiální medicíně. Zřejmě nejčastější příčinou mnoha chronických onemocnění – včetně zvýšené srážlivosti krve – je chronické překyselování organismu.
To není žádná novinka, marně na to upozorňoval nejslavnější lékař antického starověku a zakladatel racionálního lékařství Hippokrates (460 př. n. l. – 377 př. n. l.).
To znamená, že tělo nejen v potravinách přijímá, ale především samo produkuje trvalý přebytek různých kyselých látek, které jsou následně nejen vylučovány z těla, ale bohužel i průběžně neutralizovány tím, že odkudkoliv z organismu na sebe vážou zásadotvorné minerály i za cenu poškozování prakticky všech orgánů v těle.
To všechno výměnou za náš život, protože pokud by došlo jen k malé odchylce v pH, došlo by k rozvratu metabolismu s následkem brzké smrti. Proto tělo udržuje pH krve s úžasnou přesností v úzkých hranicích mezi 7,35 do 7,45, některé prameny uvádí ještě užší rozptyl – mezi 7,38 až 7,42.
Chemicky vzato v podstatě dochází k pomalým procesům poleptání vnitřních orgánů – k jejich poškození dochází naštěstí jen pozvolna, mimo jiné i díky tomu, že tělo má velkou schopnost nadbytečné kyselé látky neutralizovat. Pokud ale tato situace trvá příliš dlouhou dobu, dochází k neutralizaci za cenu postupného poškozování tkání prakticky v kterémkoliv orgánu. O tom, který orgán bude pro udržení pH krve obětován dříve a který později, rozhodují zase jiné souvislosti – především nerovnováha neurovegetativní nervové soustavy.
Vraťme se k tématu nadměrné krevní srážlivosti (oblast využití jedu na hlodavce – pardon – warfarinu). Pokud dojde k poleptání krvinek a cévních stěn, způsobuje to zvýšené riziko nežádoucích krevních sraženin. Když tedy někdo trpí zvýšenou srážlivostí krve, může počítat s tím, že i kterýkoliv jiný orgán může být také poškozován stejným přebytkem organických kyselin. Z hlediska dlouhodobé péče o takto postiženého jedince je jediným skutečně racionálním opatřením měřit si pravidelně pH moči a zásadní změnou životosprávy dosáhnout odkyselení organismu. Oficiální medicína Vám místo toho do vašeho již tak poničeného organismu přidá ještě jed na hlodavce. Jeho toxickým vlivem nejen že nedojde k žádnému odkyselení, ale jak se začíná jevit, většina chemických léků naopak překyselení organismu ještě více zhorší a zafixuje.
Dlouhodobé podávání warfarinu může být příčinou vzniku dalších onemocnění, jako jsou například osteoporóza, kožní onemocnění až nekróza kůže, poškození zraku krvácením do sítnice, které někdy končívá slepotou, zvýšené riziko úmrtní na krvácení do mozku. Dochází také k častějším zlomeninám kostí a k častějším kompresivním zlomeninám páteřních obratlů pro warfarinem vyvolanou polékovou osteoporózu. Vysvětlení těchto závažných onemocnění pak bývá pro oficiální medicínu jednoduché – tohle všechno se přeci starším lidem stává.
To sice ano, ale daleko častěji u lidí, dlouhodobě "léčených" warfarinem, jak ukazují ty studie, které nefinancuje farmako-chemický průmysl.
Jediné, co Warfarin skutečně „umí“, je poškození metabolismu vitamínu K, který je ale důležitý nejen v procesech srážení krve, které jsou aktivovány při jakémkoliv vnějším či vnitřním krvácení. To se ví již dávno. Teprve mnohem později se zjistilo, že vitamín K byl nalezen i v tak životně důležitých orgánech, jako je nervový systém, srdce, plíce, žaludek či ledviny. Dnes je již k dispozici dostatek informací, že vitamín K je nezbytný pro zdravé fungování všech lidských buněk od jejich vzniku, přes celý jejich život až po jejich "naprogramovanou“ smrt (například v rámci regenerace tkání výměnou starých buněk za nově vytvořené). Mimo jiné se také prokázal klíčový vliv vitamínu K pro metabolismus vápníku – což je zřejmě důvod, proč se po warfarinu nebo při nedostatku vitamínu K z jiných důvodů vápník patologicky uvolňuje z kostí a naopak se patologicky usazuje v cévní stěně.
To všechno je závislé na dostatku vitamínu K v těle – zatímco Warfarin neumí nic jiného, než je ničení tohoto zdravotně naprosto nezbytného vitamínu.
K tomu Vám studovaný tvor v bílém plášti ještě přikáže, že se máte vyhýbat konzumaci zeleniny, aby tělo nějaký ten životně důležitý vitamín K omylem nedostalo.
O tom, že zdravotně prospěšné působení warfarinu může být někdy jen zbožným přáním chemických lékařů, svědčí jednak někteří klienti z naší internetové poradny, podivující se, že měli projevy nové trombózy či embolizace i v době, kdy už měli být proti ní chráněni dlouhodobým podáváním warfarinu. Ještě zajímavějším důvodem k pochybnosti o „léčbě“ warfarinem jsou nežádoucí kožní projevy doprovázející jeho podávání – různá nepříjemná zčervenání kůže, hodnocená nečastěji jako ekzém „neznámého původu“. Histopatologicky jde o nekrózu (lokální smrt buněk a tkání uvnitř živého organismu) způsobenou TROMBÓZOU jemných cévních kapilár, tedy projevem nadměrného srážení krve – přesně toho, proti čemu má warfarin své oběti (pardon – pacienty) jakoby „chránit“.
Přes to všechno mám shovívavé pochopení pro klienty, kteří i po vysvětlení všech těchto souvislostí zůstávají dál věrni oficiální medicíně a svému sebezničujícímu životnímu stylu. Stát se doživotním (lakto)vegetariánem, provozovat pomalé hluboké dýchání (a případně i jiná harmonizační cvičení jako jsou především bandhy) a sem tam si průběžně kontrolovat pH moči – a tím se zabezpečit nejen proti nežádoucí trombóze, ale i proti mnoha jiným chorobám z chronického překyselování organismu – to vše by vyžadovalo příliš velké úsilí….
Další „lahůdky“ o warfarinu jsou k mání v angličtině například zde:
http://www.naturalnews.com/022388_drug_FDA_health.html
http://www.naturalnews.com/021884_blood_thinners_coumadin.html
http://www.naturalnews.com/020682_blood_thinners_Bristol_Myers_Squibb.html
http://www.medicalnewstoday.com/releases/36493.php
http://www.drugs.com/news/warfarin-raises-bone-fracture-risk-1705.html
Poznámka na závěr pro ty, co své zdraví vedou moudřejšími cestami: Jako přírodní zdroje vitamínu K se uvádí především listová zelenina, například kapusta, špenát, listový salát, řeřicha, list petržele atd. Méně uváděným zdrojem může být i brokolice či rostlinné oleje.
Dr. Šafránek,
lékař pro zdravou dlouhověkost
