Sója bývá některými falešnými proroky v oblasti zdravé výživy často démonizována jako málem prapůvod všech zdravotních obtíží. Údajná škodlivost sóji dokonce bývá používána jako argument proti veganství.

Což je naprostý nesmysl, protože není nejmenší problém být vegan a sojové produkty vůbec nekonzumovat.

Nicméně je pravdou, že sojové výrobky jsou stabilní součástí stravy mnoha veganů. Pojďme se proto na nejčastější výhrady podívat střízlivým okem.

Měli bychom se vzdát našeho milovaného tofu?

Jednou z nejčastějších zdravotních výhrad proti konzumaci soji je, že fytoestrogeny obsažené v sóje by mohly způsobovat pokles testosteronu a růst ženského hormonu estrogenu, jak naznačily některé studie. Ve skutečnosti to je tak, že fytoestrogeny jsou čistě rostlinnou podobou hormonů, a na lidi nemají účinky hormonů lidských (1, 2).

Sója dokonce opravdový ženský hormon estrogen (obsažený v mase ve vysoké míře) blokuje (3). Muži,kteří jedí maso a vyhýbají se sóje, mají v porovnání s muži konzumujícími pravidelně soju nižší hladinu testosteronu a vyšší hladinu estrogenu.

Další výhradou jsou antinutriční látky, konkrétně inhibitory trávícího enzymu tripsynu, které omezují štěpení bílkovin a jejich stravitelnost. Jejich obsah v syrové sóje je skutečně poměrně vysoký a mohl by představovat problém, ovšem – tyto inhibitory jsou velice náchylné na tepelné či jiné zpracování (4, 5). Jejich obsah ve zpracované sóje (tedy v podobě, v jaké je konzumována) je velmi nízký – například v tofu je jich 2-5% oproti obsahu v nezpracované sóje, v sojovém mléku asi 10%. Navíc, poslední studie dokonce ukazují, že příjem malého množství inhibitorů tripsynu je pro tělo prospěšný.

Další problematickou látkou jsou fytáty. 

Ty se váží na minerály – např. vápník, železo a zinek – které se pak v organismu obtížněji vstřebávají. Určité množství fytátů je zdraví prospěšné, pomáhá například s prevencí rakoviny, nicméně je jasné, že vyšší jejich příjem tělu škodí a sója je na ně skutečně bohatá.

U fytátů opět platí, že zpracováním se jejich obsah snižuje; fermentovaná sója obsahuje jen třetinové množství fytátů. Jejich obsah snižuje i namáčení a propírání (6) a další způsoby zpracování sóji. Při konzumaci tří porcí sojových produktů denně není příjem fytátů tak vysoký, aby způsoboval potíže se vstřebáváním minerálů. Pokud konzumujete sóji hodně, lze doporučit omezení dalších zdrojů fytátů, například celozrnných obilnin (většina fytátů v obilninách je ve vnějším obalu, slupce).

Poslední zmiňovanou látkou je kyselina šťavelová.

Ta může být skutečným problémem, ale pouze pro jistou skupinu lidí – a to pro lidi s náchylností ke vzniku ledvinových kamenů. Kyselina šťavelová se totiž podílí na jejich tvorbě. Pokud máte s ledvinovými kameny problémy, tak se sóje raději vyhněte. Pokud jste po této stránce zdraví, nemusíte se kyseliny šťavelové v sóje bát.

O sóje se také mluví s souvislosti s goitrogeny, látkami ovlivňujícími vstřebávání jódu a tudíž negativně působící na funkci štítné žlázy. Veganský dietolog Jack Norris v této souvislosti upozorňuje, že zatímco na obsah goitrogenů v sóje a tudíž její negativní vliv na štítnou žlázu poukázala pouhá jedna studie, dalších devět studií nezjistilo žádný účinek sóji na štítnou žlázu u zdravých lidí v porovnání s placebem a dalších pět studií došlo k závěru, že jakékoliv pozorované změny byly jen nepatrné a bezvýznamné (7).

Lidé se zdravou štítnou žlázou by proto neměli mít se sójou sebemenší potíže, pokud mají ve stravě dostatek jódu. Jack Norris proto doporučuje vyhýbat se sóje pouze lidem se sníženou funkcí štítné žlázy.

Závěrem lze konstatovat, že pokud jste zdraví (nemáte problémy se štítnou žlázou ani ledvinovými kameny), není žádný důvod, proč byste do svého jídelníčku neměli sojové produkty zařadit, a to zejména ve fermentované (tempeh, miso), případně vysrážené (tofu) podobě.

Pokud nebudete konzumovat více, než doporučované tři porce denně (jedna porce je 100 g tofu či tempehu nebo 250 ml sójového mléka), jde o zdravotně zcela bezpečnou a z mnoha stran velmi prospěšnou potravinu.

Zdroje:

  1. www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20378106
    2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19524224
    3) www.sciencedaily.com/releases/2006/01/060115154340.htm
    4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18690682
    5) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12166968
    6) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11075376
    7) http://www.veganhealth.org/articles/soy_wth