Když jsem studovala ekonomii a obchod, setkala jsem se s mnoha návody, jak dosáhnou svého cíle. Některé byly drastičtější, některé méně v tom smyslu, jaký kladly nárok na důslednost a morálku. Pokud jsem někdy něčeho opravdu dosáhla, bylo to většinou pozvolným tempem, změnami a oklikami, nejlépe způsobem, kdy jsem si vlastně ani neuvědomovala, že se o něco usilovně snažím. Jinak moje zprvu horečné úsilí většinou skončilo tak rychle, jak se zrodil skvělý nápad.
Vůbec nejhorší bylo, když jsem se nadchla pro něco, čemu jsem věnovala 100% svého myšlení. Nakonec jsem v naprostém burnoutu neboli vyhoření na studium, nebo vybraný sport absolutně rezignovala. Když jsem něco dělala okrajově, ale protože mě to bavilo, časem jsem se ohlédla s úžasem, kam jsem se dopracovala! A tenkrát jsem pochopila, kde jsou moje možnosti a "jak na mě".
Přiznejme si, že co se týče hubnutí, pokud nám to nejde, zakopaný pes leží v tom, že naše morálka je minimální nebo nulová. Důvody proč chceme zhubnout leží mimo nás (nejde ani tak o nás, ale o to aby si ostatní mysleli, že dobře vypadáme), cíl není dostatečně dlouhodobý, potřebujeme totiž zeštíhlet do plesových šatů, třídního srazu nebo do plavek. Celá naše chabá strategie tedy vypadá tak, že my vlastně zhubnout doopravdy nechceme, anebo by nejlepší bylo, být hubený už zítra. Jenže to nás nikam neposune, naopak.
S metodou kaizen jsem se setkala poprvé v managementu, ale teprve nedávno jsem o něm četla v souvislosti s hubnutím. Tato metoda se na každý cíl zaměřuje jako na dlouhodobý. Je potřeba, dosáhnout cíle po malých krocích. Být si svého cíle vědom, ale nevyvolat si strach tím, jak je daleko a především ho sám za sebe chtít dosáhnout. Začít velmi malými změnami svého chování a po jejich zafixování, přidávat další malé změny.
Konkrétně v případě hubnutí, říkala v jednom článku paní psycholožka Adlerová, spočívá například první změna v tom, že každý druhý den sním bílý jogurt, když si na tuto změnu zvyknu, co třeba vysadit z jídelníčku uzeniny? Později přidat tři minutky večer na rotopedu, a tak zvolna dál a dál. Uvidíte, že další nové a splinitelné přídavečky vás budou zvolna napadat s tím jak se vám bude dařit plnit ty stávající.
Principem metody kaizen je, že si dáváte tak malé cíle, že vás jejich plnění neodradí a stane se z nich návyk. Sáhněte si do svědomí, že většinou po novém roce nasadíte radikální dietu, přidáte si k tomu čtyři dny v týdnu ve fitku a vydržíte to jen týden, a výsledkem je – vzdyť do léta je času dost, nechám to na duben? V dubnu schodíte možná kilo dvě, ale z předsevzaných deseti je to minimum, navíc je od podzima přes zimu zase stejně pěkně přiživíte. Tak se zamyslete a zvolna začněte!
