Kraj

1.-40. týd

41. týd

Celkem

na 100 tis. obyv.

Praha

434

91

524

44,54

Středočeský

96

10

106

9,54

Jihočeský

8

1

9

1,44

Plzeňský

15

5

20

3,62

Karlovarský

7

1

8

2,62

Ústecký

13

2

15

1,815

Liberecký

10

6

16

3,728

Královéhradecký

15

3

18

3,258

Pardubický

26

5

31

6,076

Vysočina

16

1

17

3,264

Jihomoravský

9

1

10

0,88

Olomoucký

47

19

66

10,296

Zlínský

8

1

9

1,503

Moravskoslezský

39

6

45

3,510

Bylo evidováno 152 nových onemocnění, nejvyšší přírůstky vykazuje Praha (91), Olomoucký kraj (19) a Středočeský kraj (10). Menší, ale na počet obyvatel významné nárůsty počtu onemocnění však zaznamenal i kraj Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický.
Mezi okresy s vyšší nemocností patří Frýdek-Místek (35), Jeseník (12), Kolín (28), Olomouc (43), Pardubice (25), Praha (524), Praha východ (19), Praha západ (15). Epidemii zatím odolávají zejména okresy jižní a jihovýchodní Moravy a pohraniční okresy.
Stále se potvrzuje trend, že onemocnění míjí věkovou skupinu školních dětí: Ze  152 případů bylo evidováno pouze 14 případů u dětí ze ZŠ a u dvou dětí z MŠ.

Pro srovnání – aktuální informace o počtu onemocnění z pondělí 6. 10. 2008

Kraj

1.-39. týd.

40. týd.

Celkem

Na 100 tis. obyv

Praha

346

88

434

36,805

Středočeský

83

13

96

8,64

Jihočeský

7

1

8

1,28

Plzeňský

11

4

15

2,715

Karlovarský

6

1

7

2,296

Ústecký

11

2

13

1,573

Liberecký

10

0

10

2,33

Královéhradecký

9

6

15

2,715

Pardubický

23

3

26

5,096

Vysočina

14

2

16

3,072

Jihomoravský

8

1

9

0,792

Olomoucký

31

16

47

7,332

Zlínský

8

0

8

1,336

Moravskoslezský

35

4

39

3,042

Nejvíce přibylo případů tohoto onemocnění v Praze, Středočeském a Olomouckém kraji. Jak však uvádí stránky MZd, nemocnost v dalších krajích je na obvyklé sezónní úrovni. Nové případy onemocnění nebyly zjištěny v kraji Libereckém a Zlínském. Srovnáním s údaji z minulého týdne však zjistíme, že nemocnost na 100 tis. obyvatel kromě 3 krajů stoupla, někde jen o desetiny procenta, jinde výrazněji. Obezřetnost a důsledné zachování hygienických pravidel je tedy na místě!

Vyjádření hlavního hygienika pro školní jídelny
Na dotazy škol týkající se žloutenky odpovídá i Hlavní hygienik MUDr. Vít na stránkách MŠMT. Mj. uvádí:
Pokud ve školním kolektivu nebyl hlášen případ virové hepatitidy A (VHA), není důvod pro zavedení desinfekce rukou. Desinfekce rukou je součástí opatření v případě likvidace ohniska nákazy. Každopádně je třeba opakovaně zdůrazňovat požadavek na dodržování zásad osobní hygieny (mytí rukou mýdlem a vodou zejména po použití WC s použitím jednorázových ručníků či bezdotykových automatických vysoušečů rukou). Uvedené zásady nejsou žádnou novinkou a je třeba je dodržovat zcela automaticky i když není riziko VHA.

Na otázku, zda vzhledem k epidemii nějak upravovat jídelníčky ŠJ, odpovídá: Z hlediska prevence VHA není třeba úprava jídelníčku ve školním stravování.

Když kuchařka dostane žloutenku
Všem jídelnám přejeme, aby se nedostaly do ohnisek nákazy. Opatření, která jsou přijímána v případě, že se v jídelně vyskytne onemocnění žloutenkou, jsou tvrdá a výrazně zasahují do chodu jídelny i školy. O jednom takovém případu informuje město Bechyně, kde z důvodu onemocnění kuchařky byla celá jídelna na více než 1 měsíc uzavřena.

Autor: Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz

loading...

Komentáře