Kraj | 1.-40. týd | 41. týd | Celkem | na 100 tis. obyv. |
Praha | 434 | 91 | 524 | 44,54 |
Středočeský | 96 | 10 | 106 | 9,54 |
Jihočeský | 8 | 1 | 9 | 1,44 |
Plzeňský | 15 | 5 | 20 | 3,62 |
Karlovarský | 7 | 1 | 8 | 2,62 |
Ústecký | 13 | 2 | 15 | 1,815 |
Liberecký | 10 | 6 | 16 | 3,728 |
Královéhradecký | 15 | 3 | 18 | 3,258 |
Pardubický | 26 | 5 | 31 | 6,076 |
Vysočina | 16 | 1 | 17 | 3,264 |
Jihomoravský | 9 | 1 | 10 | 0,88 |
Olomoucký | 47 | 19 | 66 | 10,296 |
Zlínský | 8 | 1 | 9 | 1,503 |
Moravskoslezský | 39 | 6 | 45 | 3,510 |
| Bylo evidováno 152 nových onemocnění, nejvyšší přírůstky vykazuje Praha (91), Olomoucký kraj (19) a Středočeský kraj (10). Menší, ale na počet obyvatel významné nárůsty počtu onemocnění však zaznamenal i kraj Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický. Mezi okresy s vyšší nemocností patří Frýdek-Místek (35), Jeseník (12), Kolín (28), Olomouc (43), Pardubice (25), Praha (524), Praha východ (19), Praha západ (15). Epidemii zatím odolávají zejména okresy jižní a jihovýchodní Moravy a pohraniční okresy. Stále se potvrzuje trend, že onemocnění míjí věkovou skupinu školních dětí: Ze 152 případů bylo evidováno pouze 14 případů u dětí ze ZŠ a u dvou dětí z MŠ. | ||||
Pro srovnání – aktuální informace o počtu onemocnění z pondělí 6. 10. 2008
Kraj | 1.-39. týd. | 40. týd. | Celkem | Na 100 tis. obyv |
Praha | 346 | 88 | 434 | 36,805 |
Středočeský | 83 | 13 | 96 | 8,64 |
Jihočeský | 7 | 1 | 8 | 1,28 |
Plzeňský | 11 | 4 | 15 | 2,715 |
Karlovarský | 6 | 1 | 7 | 2,296 |
Ústecký | 11 | 2 | 13 | 1,573 |
Liberecký | 10 | 0 | 10 | 2,33 |
Královéhradecký | 9 | 6 | 15 | 2,715 |
Pardubický | 23 | 3 | 26 | 5,096 |
Vysočina | 14 | 2 | 16 | 3,072 |
Jihomoravský | 8 | 1 | 9 | 0,792 |
Olomoucký | 31 | 16 | 47 | 7,332 |
Zlínský | 8 | 0 | 8 | 1,336 |
Moravskoslezský | 35 | 4 | 39 | 3,042 |
| Nejvíce přibylo případů tohoto onemocnění v Praze, Středočeském a Olomouckém kraji. Jak však uvádí stránky MZd, nemocnost v dalších krajích je na obvyklé sezónní úrovni. Nové případy onemocnění nebyly zjištěny v kraji Libereckém a Zlínském. Srovnáním s údaji z minulého týdne však zjistíme, že nemocnost na 100 tis. obyvatel kromě 3 krajů stoupla, někde jen o desetiny procenta, jinde výrazněji. Obezřetnost a důsledné zachování hygienických pravidel je tedy na místě! | ||||
Vyjádření hlavního hygienika pro školní jídelny
Na dotazy škol týkající se žloutenky odpovídá i Hlavní hygienik MUDr. Vít na stránkách MŠMT. Mj. uvádí:
Pokud ve školním kolektivu nebyl hlášen případ virové hepatitidy A (VHA), není důvod pro zavedení desinfekce rukou. Desinfekce rukou je součástí opatření v případě likvidace ohniska nákazy. Každopádně je třeba opakovaně zdůrazňovat požadavek na dodržování zásad osobní hygieny (mytí rukou mýdlem a vodou zejména po použití WC s použitím jednorázových ručníků či bezdotykových automatických vysoušečů rukou). Uvedené zásady nejsou žádnou novinkou a je třeba je dodržovat zcela automaticky i když není riziko VHA.
Na otázku, zda vzhledem k epidemii nějak upravovat jídelníčky ŠJ, odpovídá: Z hlediska prevence VHA není třeba úprava jídelníčku ve školním stravování.
Když kuchařka dostane žloutenku
Všem jídelnám přejeme, aby se nedostaly do ohnisek nákazy. Opatření, která jsou přijímána v případě, že se v jídelně vyskytne onemocnění žloutenkou, jsou tvrdá a výrazně zasahují do chodu jídelny i školy. O jednom takovém případu informuje město Bechyně, kde z důvodu onemocnění kuchařky byla celá jídelna na více než 1 měsíc uzavřena.
Autor: Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
