Vlny tsunami po sobě v Asii zanechaly desítky tisíc lidských mrtvol. Zvířata ale zřejmě nějakým zvláštním způsobem katastrofu tušila. V zatopených místech téměř zcela chyběla mrtvá těla živočichů. Mají zvířata pro katastrofy nějaký šestý smysl?
Desetitisíce mrtvých lidí, ale žádná zdechlina zvířete
Když opadla voda v národním parku Jala na Srí Lance, zavládlo tu hrobové ticho. Největší přírodní rezervace na ostrově byla zcela zpustošena. Když do oblasti konečně dorazili záchranáři, našli mrtvoly zhruba 200 lidí, ale žádnou zdechlinu zvířete. A to i přesto, že národní park je domovem krokodýlů, divokých prasat, vodních buvolů, opic, leopardů a asi 200 slonů.
Zdá se, že všichni tito živočichové před obrovskou vlnou, která se do parku vřítila do hloubi až tří kilometrů, chytře uprchli. "Nejsou tu žádní mrtví sloni, dokonce ani mrtvý zajíc či králík," hlásil zástupce ředitele srílanského úřadu pro životní prostředí H. D. Ratnajake. Později se ukázalo, že monstrózní vlna nehubila ve velkém měřítku ani městskou faunu.
Masové putování ropuch
Několik dní před zemětřesením se v provinci Sichuan objevily ve více městech zvláštní přírodní úkazy, které řada místních považovala za signál nadcházejícího zemětřesení. Čínské úřady úkazy označily za zcela běžné.
Putování tisíců ropuch ve městě Taizhou v provinci Jiangsu 10. května 2008.
Sichuanské regionální noviny „Hua Xi Du Shi Bao“ napsaly 10. května : „Desetitisíce ropuch vyskákalo na zem a hledá nový domov.“ A pokračuje: „Plocha, kterou zcela pokryly ropuchy, měří kolem 1,2 hektaru.“ Řeč byla o vesnici Tanmu u města Mianzhu v provinci Sichuan, přes kterou nepřeberné množství ropuch putovalo několik dní. Město Mianzhu je vzdáleno pouhých 40 km od epicentra zemětřesení. V tomto městě zahynulo podle aktuálních informací státní zpravodajské agentury Xinhua několik tisíc lidí a minimálně 10 000 jich bylo zasypáno. V Mianzhu lezlo po ulicích přes 100 000 ropuch, mnoho z nich skončilo pod koly aut a na podrážkách chodců. Lidé na čínském venkově často považují podobné jevy za předzvěst neštěstí nebo katastrof. Zdejší úřady je však uklidňovaly, že se podle vědeckého hlediska jedná o běžné putování ropuch – nemá být žádný důvod k obavám, putování nemá s přírodní katastrofou co dělat. Někteří odborníci považovali přesun obojživelníků za dobrou věc a brali takové množství ropuch za obraz zlepšujících se ekologických podmínek. Podobný úkaz se udál ve městě Taizhou v provinci Jiangsu 10. května – dva dny před zemětřesením. Na ulici se objevilo několik tisíc ropuch. Zde odborníci tvrdili, že je to důsledek tepla, nedostatku kyslíku v řece, a proto se ropuchy ve skupinách stěhují.
Najednou zmizelo 80 000 tun vody z jezírka
5. května 2008 uveřejnily lokální noviny města Wuhai „Chu Tian Du Shi Bao“, že 26. dubna ve vesnici Xiaba v blízkosti města Eushi v provinci Hubei zmizelo najednou 80 000 tun vody z jezírka Guanying. Kulaté jezírko mělo průměr kolem 100 m a hloubku přes 10 m. Podle zprávy se v sedm hodin ráno najednou objevil v jezírku vír, doprovázený hlasitým hukotem. Během pěti hodin zmizela veškerá voda. Zůstalo pouze černé bahno.
Umrzlí hadi
V únoru roku 1975 obyvatelé města Chaj-čcheng na severovýchodě Číny pozorovali, jak se ze zimního spánku probudili hadi. Vylezli na denní světlo a umrzli v ulicích. Město bylo evakuováno. O několik dní později jej zdevastovalo zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy stupnice. O život přišli jen čtyři lidé.
Šneci na stromech
Červen 1997. Několik dní před povodněmi v Otrokovicích jsem pozoroval šneky, kteří vylezli na kmeny stromů do výšky cca 0,6 metru. Tento mimořádný úkaz mne udivil, ale nepřikládal jsem mu žádnou důležitost. To bylo v době, kdy nikdo netušil jak velká povodeň za pár dní přijde. Také jsem si zpětně uvědomil, že na celém Baťově, místní částí Otrokovic, nebylo slyšet celé dva dny před povodní žádný zpěv ptactva.
1997; několik dní před povodní bylo možné pozorovat podivné chování zvířat
Masový přesun fauny pět dní před katastrofou
V dobách starého Řecka postihla katastrofa město Heliké na pobřeží korintského zálivu. Zemětřesení, které postihlo obyvatele, popsal dějepisec Diodor Sicilský. Ve spisech je zmínka o počtu lidských obětí, ale také o jedné zajímavosti. Pět dní před pohromou začala město opouštět hejna krys, hadů a kolčav.
Vědci tyto zprávy nezpochybňují. Není ale jasné, jak to zvířata dokážou.
Už antičtí autoři – například Seneca – psali o "nesmírných sloupech žáru", které byly spatřeny před zkázou řeckých měst Heliké a Bura. V roce 1968 zveřejnil japonský geolog Jutaka Jasui poprvé fotografie rudých a modrých pruhů světla na nebi, které předcházely celé sérii menších otřesů půdy v regionu Macuširó.
"Dobře zdokumentován" je podle Tributsche fakt, že kladně nabité částice prachu v ovzduší, takzvané aerosoly, mohou v mozku povzbudit činnost hormonu serotoninu, který spouští pocity rozrušení či strachu.
To ovšem jako jediné vysvětlení podráždění zvířat krátce před zachvěním země nestačí, připouští Tributsch. Epicentrum zemětřesení, které v Asii vyvolalo vlny tsunami, bylo v hloubce 40 kilometrů a přes indické pobřeží se masy vody převalily až o několik hodin později. "Možná zvířata dokážou vnímat zvukové vlny a vibrace, které vznikají, když se šoková vlna žene mořským dnem," domnívá se Tributsch. "Zvuk se v hornině šíří podstatně rychleji než vlna na moři," vysvětluje vědec.
Tísňová linka
Lidé pochopili, že zvířata dokáží předpovědět jakousi hrozbu. V Kalifornii vznikla před časem bezplatná linka, do které mohlo 1200 dobrovolníků volat o podivném chování svých domácích mazlíčků. Výsledek – podařilo se předpovědět sedm ze třinácti zemětřesení. Projekt ale přestal fungovat pro nedostatek financí.
Současná věda nedokáže vysvětlit, proč zvířata mají tyto vlastnosti, ale pokusila se alespoň vyvodit pár možností.
Za prvé: zvířata jsou schopna cítit jemná chvění Země. Ale v některých oblastech jsou tato chvění vcelku běžná a proto by muselo docházet k falešným poplachům téměř pořád.
Za druhé: před zemětřesením zpravidla unikají trhlinami v půdě plyny, takže na tuhle situaci by museli reagovat přirozeně jen zvířata s dobrým čichem. Navíc při dolování, která způsobuje člověk, čímž se do ovzduší někdy nějaký ten plyn dostane zvířata nereagují.
Za třetí: odborníci už prokázali, že občas před zemětřesením dochází ke změnám elektrických polí a výbojů. To je celkem pravděpodobné. Zvířata mohou tyto změny pocítit.
Mezi další možnosti patří prekognice (předpovídání budoucnosti, jasnovidnost), ale o té vědci (zatím) nechtějí ani slyšet.
