Nejspíš člověk ani neví, jaké úkoly na Zemi mají, kde všude se zdržují a kolik jich je. Pečují o přírodní bohatství Země na jejím povrchu i pod ním, mj. o stromy, květiny, kameny, zvířata… Lidským okem jsou viditelní pro málokoho. Dříve tomu bylo jinak. Píše se, že i dnes existuje několik málo panenských míst na zeměkouli, kde je ještě pořád zcela normální s těmito entitami komunikovat a žít ve vzájemné shodě a pomoci. Dá se tak vždy ve správný čas využít ta pravá bylina, plod, kořen, minerál k jídlu, léčení, hlubšímu poznání…
Lidský rozum, hmota a chemikálie
Člověk se velmi změnil. Stalo se to v průběhu posledních pár století v souvislosti s naší přirozenou touhou po snadnějším životě. Pokrok je normální a přirozený, ale jako kdyby byl jednosměrný – smysl života cílí k bohatství materiálnímu a odvrací se od prvotních hodnot duchovních. To všechno víme a nikomu z nás se nechce vracet na stromy či do jeskyní a hledat tam Boha. A ani nemusíme. Ale! Možná si málo uvědomujeme, že jsme se postupem času stali sami hmotnější. Nemám na mysli jen kilogramy, ale strukturu našich těl (fyzického i těch energetických, např. emoce jsou hmotnější, hutnější). Jsme materiálnější a co víc, začínáme být stále více umělí – chemičtí. Jen se pořádně podívejme, co jíme, čím se myjeme, do čeho se oblékáme. Že by umělá hmota měla vládnout světu – zní to jako sci-fi. Jen abychom se dříve či později nedivili…
Jak to všechno souvisí?
Elementálové (myšleni zástupci druhé dimenze, dále jen 2D) nám nabízejí k dispozici (k jídlu) svá vnější těla, jak říkají Marko Pogačnik, Josef Hrušovský a další. A měly bychom jim za to děkovat a žehnat. Víme, že bez jídla nemůžeme žít, můžeme se s ním léčit, ale i zabíjet. Nejenom proto, abychom věděli, co je pro nás osobně dobré, co méně a co vůbec, co je dobré pro naše děti, naše zvířata, naše vody, lesy, květiny, nejen pro to bychom měli vážně uvažovat o návratu ke svým kořenům v souladu se sebou samým, s okolím i s celým vesmírem. Že je to nadnesené? Možná! Ale zkusme na to zapomenout… Co s tím?
Myslete srdcem, prociťujte rozumem!
Najít znovu cestu k druhé dimenzi stejně jako sama k sobě se dá pouze láskou. Otevírat srdce je naprosto nezbytné stejně jako víra. Bytosti 2D se dají vnímat vnitřním zrakem, sluchem, citem… zkrátka pouze srdcem. Nemusíme je vidět, slyšet, co nám přijde na mysl, když na ně s láskou pomyslíme, uvěřme, že je pravda. Jsou to bytosti, které za tisíce let v naší lidské společnosti s námi zažili leccos, mají své pocity, bolesti, emoce. Potřebují teď od nás lidí pomoci, zase potřebují naši lásku, stejně jako se my do dalších let neobejdeme bez té jejich. Přestali nás vesměs vnímat jako jednotlivce, protože naše energie jsou stále méně původní – přírodní. Snažme se zase najít, vyčlenit z jakési spleti “moderní” hmoty. Všímejme si přírody kolem sebe, snažme se s ní souznít, hledejme její perlivé vlnění – jemněhmotné bytosti – v božím světě neexistuje nic bez božské jiskry. Nic není víc božské než to druhé. Zkusme léčit a budeme uzdraveni. Zkusme všechno v hloubi srdce prociťovat, hledejme lásku ve všem, najdeme kus sebe sama, jen tak jednou poznáme celek.
21. února 2005 – re – za spolupráce s bytostmi 2D, 5D, 9D.
Doporučená literatura:
Pogačnik Marko – všechna dostupná literatura.
Virtue Doreen, Léčení s vílami, Synergie, 2003 (a další její knihy).
Storl Wolf-Dieter, Magické rostliny keltů, Volvox Globator, 2004…
