V poměrně krátké době se v mé v rodině objevila rakovina podruhé. Před necelým rokem umřel táta. Teď, před pár dny diagnostikovali  rakovinu plic mámě. Agresivní nádor v levém laloku. Doktoři jí řekli, že nemá šanci. Že je to nevyléčitelná nemoc a jediná její šance je chemoterapie, která jako jediná možnost, jí může prodloužit život!

Ano, naše zdravotnictví ti na rovinu řekne, že seš chodící mrtvola a protože mrtvoly mají rády jed, šoupnou ti ho do žil prostřednictvím chemoterapie. Ptám se, jak ti může kdokoliv vzít naději?

Jak může doktor, který složil hippokratovu přísahu, že bude pomáhat lidem, jak nejlíp dovede, říct pacientovi rozsudek smrti? Lidi doktorům věří každé slovo. Tudíž je jasný, že uvěří i to, že nemají šanci. Máma tomu uvěřila.

Uvěřila, že její nemoc je nevyléčitelná a že jediná šance je chemoterapie, aby si život prodloužila.

Strach je mocný společník naší medicíny

Vystrašit, dostat na kolena a podat „záchranné“ velmi výnosné stéblo, v podobě chemoterapie, která ničí buňky v těle bez rozdílu, jestli je rakovinová nebo zdravá.

Když jsem se zeptal ošetřující lékařky na onkologii, jestli by šla na chemo, kdyby měla rakovinu, tak na mě zvýšila hlas a téměř hystericky vyjela, že určitě ano, že není žádná jiná možnost. Trochu mě spadla brada a povytáhlo se obočí. Pak jsem pochopil, že ani nic jiného říct nemůže.

Druhý dotaz padl na to, jak pozná chemikálie puštěná do žil, co je rakovina a která buňka je zdravá… Dostal jsem velmi fundovanou odpověď, že rakovinová buňka se množí rychleji a tedy tím pádem to ta chemikálie pozná… hmmm chytrej jed, on pozná rychle množící se buňky..hmm a co ty zdravý.. ptám se?

Na to odpověděla, že ano, bohužel ničí i ty zdravé. Aha, takže on ničí více ty nemocné, protože je jich víc, logicky, ale úplně stejně ničí i ty, který by rády našemu tělu pomohly… jenže nedostanou šanci… zabije je chemo.

Teď chápu, že ani máma nemá šanci, proto jí to řekli. Protože chemoterapie ji zabije i  zdravé buňky.

Co tedy je cílem chemoterapie?

Shrnu to..

…cílem je prodloužit život člověku bez šance tím, že bude dostávat chemoterapii dokud neumře a čím déle tady bude a čím více chemo dostane do těla, tím více se vydělá peněz na „léčbě“.

Nevidím tady jediný pozitivum pro pacienta – pro člověka, protože tomu bude špatně, bude mít zničenou imunitu a nakonec umře třeba na chřipku… a statistika léčení chemoterapií se opět zlepší, ne?

Další co mě dorazilo je to, že dnes se už běžně ví, že každá nemoc a natož rakovina v těle, má možnost vzniknout a bujet na základě kyselého prostředí.

Kyselost těla způsobuje špatná strava s kyselotvornýma potravinama + naše hlava…vzteky, zloby, lítosti, nenávist atd.

Nemocniční strava pro člověka s rakovinou? Snídaně: Bílý rohlík.. hned 2, jogurt. Svačina bílý rohlík.. zase radši 2, tavený sýr, oběd maso, šťáva, brambory. Kromě brambor, kyselotvorné potraviny. Každý výživový poradce ti řekne, že první, co máš vynechat je bílé pečivo. To dnes už snad ví každé malé dítě.

Můj závěr z této zkušenosti s mámou a ze zkušenosti s tátou, kdy mu chemoterapie společně s ozařováním zničili kompletně imunitní systém, přestal mu fungovat lymfatický systém a začalo se mu díky tomu zavodňovat tělo a umřel, je takový, že nechci nechat mámu umřít v rukou farmaceutické korporace a jejich pomocníků v podobě lékařů.

Vím, že se to někomu nebude vůbec líbit a vím, že je i hodně poctivých lékařů se svědomím, ale tento náš systém, jako celek, je totálně prohnilej a špatnej.

Každopádně odpovědnost za něj neseme my všichni, protože my jsme ti, kdo ten systém vytváří. Proto jsem se rozhodl, že mámě poskytnu co nejvíce informací, aby se mohla svobodně rozhodnout, zda dle lékařů zemře, nebo zkusí vzít život do svých rukou a dostane šanci žít a to zdravě.

Doktoři totiž mámu vybrat nenechali. Vystrašili ji informací, že nemá šanci. Druhá informace v zápětí přišla, že už nemá čas nad něčím přemýšlet a třetí, že musí ihned na chemoterapii, jinak umře ve strašných bolestech.

Ne, to si opravdu nevymýšlím, toto je realita.

Takto tě donutí udělat, to co chtějí. Nedají ti ani malou šanci zapřemýšlet nad čímkoliv jiným. Proto mi mám řekla, že půjde na chemoterapii, protože má strašnej strach. Má strach že umře v bolestech.

Má strach udělat cokoliv jinýho, než ji „lidé v bílých pláštích“ řekli. Ano, bílý plášť je pro nás autorita, setkáváme se s ním od dětství a bereme ho jako vrchol důvěryhodnosti. Vždyť mají poslání.. pomáhat lidem. Ano, jistě tomu někdy tak bývalo..

smiley nepíšu to tady, abych si vyplakal srdíčko, to vůbec ne. Můj přístup k celé situaci je takový:

Ano, je to máma a mám ji rád !

Na druhou stranu, je to její život a já ji nemůžu vykládat, co je pro ní dobré a co ne. To musí vědět ona sama a rozhodnout se, co bude dělat. Já ji můžu pouze ukázat cestu. Po ní musí jít sama. Navíc rakovinu si způsobila taky sama. 

Ano, nediv se, všechny nemoci si způsobujeme sami. Je to upozornění naší duše, kterou málokdy posloucháme, že něco děláme špatně.

Ne, nedostaneš hned rakovinu, nejdřív přicházejí drobnější upozornění, ale my je většinou neposloucháme. Vezme se prášek, zajdeme k tomu, v tom bílém plášti, on nám dá něco silnějšího, abychom to utlumili a jedeme si vesel dál špatným směrem v životě.

Co je to špatný směr? 

Třeba to, že jsem s partnerem, se kterým být nechci, že dělám práci, která mě nebaví a ničí, že se scházím s lidma, se kterýma nechci, ale „musím“ .

Že to dělá většina?

Ano, právě proto je čím dál tím víc těch nejtěžších nemocí, právě proto, že neposloucháme volání naší duše, spíše křik, že už jde do tuhýho. Naše duše přišla na svět, aby žila šťastný život a učila se novým věcem.

Vrátím se k mámě. Proč jí vznikla rakovina plic?

Vezmu to po pořádku. Nezačalo to hned rakovinou. Bylo mnohem víc příznaků, většinou potlačených. Již ale několik let dostávala jasný signál, že něco dělá špatně, a to přes žaludek. Obrovský potíže se žaludkem.

Spousta vyšetření, ale nic nezjistili.Dokonce kvůli tomu přestala i jeszdit k moři, který má tak ráda.  Jak je to možný? Je to proto, že příčina opravdu velkých a vleklých žaludečních potíží byla a stále ještě je, u ní v hlavě. 

Co to je?

Je to její manžel se kterým je přes 15 let a který ji dennodenně štve víc než 10 let.

Co s tím za těch 10 let udělala? 

NIC, jen se na něj stále znovu a znovu vztekala a uvnitř si to pěkně pěstovala. Když mi říkala o jejím problému se žaludkem, zeptal jsem se jí, jestli jí někdo, nebo něco náhodou „neleží“ v žaludku.

"Jasně, že ano!"
 a řekla jméno manžela.

Jak jí každý den rozčiluje svým chováním, myšlením, vším co dělá..

Mami, povídám jí, a víš, že si tím strašně ubližuješ? Víš, že ty problémy se žaludkem máš právě kvůli tomu, co mi teď říkáš?

Dívala se na mě a nevěřila tomu. Jak může mít fyzický problém se žaludkem, něco společnýho s jejím hněvem, vztekem…?

VŠECHNO mami… povídám jí. Nemoci nám právě způsobují naše negativní emoce, tím spíš, když jsou dlouhodobý.. Žaludek máš jednoznačně z toho, co mi tady povídáš. (o emocích a jak nás ovlivňují píšu i zde: článek Voda)

Řekl jsem jí, že jsou jen 2 možnosti, jak to udělat, aby přestala mít problémy se žaludkem.

1. Smířit se s tím, jaký on je a akceptovat to. Nevytvářet si vztek a zlobu.

2. Odejít od něj a začít žít znovu a jinak

Třetí možnost, zůstat a neudělat žádnou změnu znamená mít dál potíže se žaludkem a možnost zhoršení, nebo jiné nemoci. V žádným případě ti to nepřeju, povídám, ale musíš s tím něco dělat. Když s tím člověk neudělá nic, můžou přijít i větší obtíže. Ta duše nám to nemá jak jinak říct, než prostřednictvím těla.

Máma tomu opravdu příliš nevěřila. Po čase ale přišla s tím, že jsem měl pravdu…

Jak to? Ptám se 🙂

Zkusila jsem, jak jsi říkal, že ho začnu akceptovat takovýho, jaký je.

A dobrý? 

Jo, je to mnohem lepší! 🙂 Problémy se žaludkem ustoupily.

No to je super, měl jsem radost.

Jenže vydrželo to pouze cca 14 dní a pak to opět sklouzlo do "normálu" a tím se vrátily i problémy se žaludkem.

Ono totiž pokud to není opravdový, nejde to zevnitř, tak to "snažení" nevydrží dlouho. Takže mámě zbyla už jen ta druhá možnost… ODEJÍT.

No jo, to ale není tak jednoduchý, to je jasný.

Svazují nás strachy.
Kam půjdu? Co se mnou bude? Nezvládnu to finančně! Zůstanu sama!

A tak se dobrovolně odsuzujeme k nešťastnému životu, který sice nechceme, ale nevidíme východisko z něj.

Takže mámě, nejen že se žaludek nezlepšil,  ale protože v tom vztahu se už nemohla ani nadechnout…přišla nemoc, která se lidem i těžko vyslovuje, a jí bohužel ta nejtěžší .. RAKOVINA PLIC

Nádor na levé straně, protože levá polovina těla znamená, že něco děláme špatně ve vztahu k blízké osobě.

Co dělala máma špatně? Neustále v sobě hromadila hněv a vztek. Přesně to je častá příčina vyvolání rakoviny v těle. Vztek a hněv nám taky zakyseluje organismus.

Skvělá zpráva je, že máma konečně uznává, že to je pravda. Uvědomila si, že to je jedna z příčin.
Není to však jediná příčina. Druhou je absolutně špatná životospráva s obrovským množstvím masa každý den. To má za příčinu kyselost organismu a tím skvělé "podnebí" pro nemoci.

Máma dokonce sama říkala, že ví, že má příliš kyselé prostředí v těle… ale.. nic s tím nedělala.

Dokonce, když si měřila kyselost, byla ta její za ryskou nejvyšší hodnoty.

Proč? 

Protože dokud nás na to nemoc neupozorní, myslíme si že je to jedno. Že to jsou nesmysly, co slyšíme. Prostě na takový blbosti nemáme čas. Máma teď ale díky tomu, už nemá naopak čas dělat tyhle blbosti, který nám krátí život a způsobují nemoci. Musí okamžitě začít kyselost v těle řešit a tím sebrat živnou půdu rakovině.

A konečně tedy přichází:

JAK VYLÉČIT RAKOVINU

1. ODSTRANIT PŘÍČINY NEMOCI

2. DODAT TĚLU CO NEJVÍC PODPORY, ABY SE SAMO VYPOŘÁDALO S NEMOCÍ
 

ROZHODNĚ NEDĚLAT PRAVEJ OPAK A OSLABIT ORGANISMUS TAK, ABY TO NEZVLÁDNUL!


 

V žádným případě zde nikoho nenavádím k tomu, aby odmítal klasickou "léčbu". Naopak, zdůrazňuji, že je to každýho volba. Měla by být ale svobodná s dostatkem informací. Takže pokud si myslí někdo a věří tomu, že mu pomůže chemoterapie a ozařování, ať jde do toho. 

Já tomu ale nevěřím.

Proto píšu tento článek, protože i máma, po absolvování první dávky chemoterapie, která ji bere lidskost, chuť do života a dává ji pouze naději na delší život na kapačkách s jedem, se rozhodla, pro jiný způsob léčby.

V první řadě, je nutné odstranit příčinu, kterou klasická léčba, vůbec neřeší. Jaká je tedy příčina máminy nemoci?

1. Vztah s manželem
2. Strava

Co uděláme?

1. Na 2 měsíce se máma stěhuje ke mě a bude bez kontaktu s ním po dobu léčení a to jak osobního, tak telefonického

2. Totální změna stravy. Půst, pouze na zeleninových a částečně ovocných šťávách. Samozřejmě s dostatečným přísunem vody. Voda bude aktivována pro tento účel.

Namísto jedu do žil, vitamíny do těla? Zní to snad divně?

Možná se to někomu zdá úsměvné, nebo dokonce pobuřující. Nechám vás se svými emocemi. Zde se můžeš mrknou na americký dokument s českými titulky :

Tlustí, nemocní a téměř mrtví 

Vím, že se máma, díky stravě, změně prostředí a lásce svýho syna uzdraví. Uzdraví se z nemoci, o které doktoři říkají, že je nevyléčitelná. Pokud ti kdokoliv sebere naději, nevěř mu. Je to pouze jeho úhel pohledu. Není to jeho život, ale tvůj. On nemůže vědět, co v tobě je, co ty sám dokážeš.

Její ošetřující doktorce povídám, že ve stejné nemocnici, kde sedíme, mě řekli před 5 lety, že ochrnu, pokud nepůjdu na operaci.

No a…? Jsem zdravej, chodím, běhám, sportuju, cítím se skvěle a v žádným případě nejsem ochrnutej, jak mě strašili. Proč, přestože jsem nešel na tu operaci? (Moje nemoc článek zde)

Protože jsem uvěřil, že se uzdravím sám. Protože jsem neuvěřil tomu, co mě řekla doktorka. Realita je to, čemu věříš, že je realita. Pokud uvěříš tomu, že jsi k ničemu, škaredej a zbytečnej, tak je to tvoje realita. Vždycky máme na výběr, tak proč si nevybrat tu lepší realitu?? 🙂

Jsme na začátku cesty.

Dnes, 27.11.2015, zrovna mámu pouští na víkend z onkologie. Máma se tam už nevrátí. Před chvíli mi volala a definitivně se rozhodla bojovat o svůj život bez chemoterapie a ozařování.

Podstoupí léčbu půstem na šťávách z ovoce a zeleniny. V pondělí 30.11. 2015 začínáme!

DRŽTE NÁM PALCE, JDEME NA TO ! 

A protože tady nejde jen o mojí mámu, ale lidí nemocných bez naděje, je mnohem víc, založil jsem na facebooku stránku : Vyléčím se z rakoviny (zde)

Na této stránce budeme zveřejňovat celý příběh, tak aby mohli všichni vidět pokrok a to, že není nutný umřít na žádnou nemoc, pokud to nevzdáš a najdeš ten správný směr.

Věřím, že rozhýbeme společnost a uzdravíme spoustu lidí , ale dost řečí… příběh začíná..