Šedý zákal – katarakta – je onemocněním čočky postiženého oka. Dochází ke snížení její průhlednosti a díky tomu se zhoršuje rozlišovací schopnost optického systému oka. Proto pacient většinou zaregistruje nástup potíží a přichází k očnímu lékaři včas. Moderní přístup k operaci katarakty je ten, že už se nečeká, až je zákal takzvaně zralý. Tak tomu bylo dříve a bylo to kvůli tomu, že tehdejší metody oční chirurgie měly vyšší procento komplikací, než má dnes. Když už se tak z jakéhokoliv důvodu stane, a pacient přichází k operaci s pokročilým nálezem, musí počítat s větším rizikem komplikací. Obtížněji se provádí jednotlivé operační kroky, zákrok trvá déle, vzrůstá riziko postižení citlivých buněk pacientovy rohovky energií ultrazvukového přístroje. Dochází také k prodloužení rekonvalescence pacienta, tj. prodloužení doby hojení oka. Na toto vše je třeba pacienta před operací upozornit.
Zelený zákal – glaukom – je postižení nervové tkáně postiženého oka a dochází k porušení vnímání rozsahu obrazu díky nedostatečně fungující sítnici. Pacient často úbytek funkce sítnice v počátcích onemocnění nevnímá. Diagnostika glaukomu se opírá o nález na očním pozadí, hodnoty nitroočního tlaku a přítomnost konkrétních rizikových faktorů vzniku onemocnění. Pravidelné oční kontroly lidí nad 50 let věku by tedy měly být samozřejmou součástí preventivních prohlídek zdravotního stavu. Pokročilé glaukomové onemocnění se totiž nedá žádným způsobem léčit. I když je optický systém oka bez vady, při chybění nervové tkáně sítnice vnímání obrazu není možné. Principem léčby pacientů s glaukomem je snižování očního tlaku a zlepšování výživy sítnice. Děje se tak podáváním očních kapek, použitím očních laserových přístrojů, prováděním očních protiglaukomových operací. Operace glaukomu mají význam hlavně v časných stadiích prokázaného onemocnění.
Běžná operace katarakty je t.č. hrazena ze zdravotního pojištění, některé nadstandardní postupy však mohou být prováděny s pacientovou spoluúčastí.
