Bez dlouhého přemýšlení začala scházet dolů po schodišti. Když došla do přízemí, uviděla venku posla s balíčkem, jak právě přijíždí k domu.
Teď si uvědomila, proč chtěla jít po schodech. Otevřela dveře a pozdravila překvapeného posla slovy: "Ten balíček je pro mě." A měla pravdu.
Genialita se pozná podle jednoduchosti – ten posel by asi přijel i zítra. Ale kdo ví, jak často projedeme výtahem kolem jedinečných šancí, protože se nechceme řídit podle těchto tichých pokynů. "Proč schody, vždyť jezdím vždycky výtahem."
A přesně tak pracuje i vesmírná objednávková služba. Něco si objednáš a řidič jede za tebou a chce ti předat objemný balík. Ale ty, tvrdohlavý jako koza, prostě nechceš poslechnout tyto intuitivní pokyny: "proč schody, vždyť jezdím vždycky výtahem."
Stejně jako ve skutečném životě, to zkusí častěji i tento dodavatel vesmírných balíčků, koneckonců se potřebují zbavit tohoto balíku. Čím jsi otevřenější, čím více důvěřuješ, čím víc jsi sám sebou, tím snadněji uslyšíš svůj vnitřní hlas. Vůbec tě nemůže vyrušit, když se proto na tebe někdo dívá s nepochopením. Ty se vždycky řídíš podle pokynu: "Co na to moje intuice?" Chci to opravdu? Jsem to opravdu JÁ? Nebo se dnes chci raději líně povalovat na kanapi, místo abych šel na večeři s těmi lidmi a hrál s nimi to divadlo na důležité lidi? A jestli přece půjdu, mohu si být s radostí vědom toho, že jsem se tak rozhodnul naprosto svobodně?"
Tento základní postoj ti pomůže k větší citlivosti, když telefon kosmické objednávkové sítě v tobě zazvoní a oznámí ti: "Dnes vstát o hodinu dřív a jít běhat." Nebo: "Dnes, prosím, zahnout vlevo za roh dát se do hovoru s tím staříkem u stánku s pečenými buřty. Ten totiž má synovce, v jehož podniku se brzy uvolní tvé vysněné místo, ale to ti prozradíme až příští měsíc."
Z knihy Objednáváme si z vesmíru od Barbel Mohr
