Co je to bohatství
Co je to vlastně bohatství? Hledání odpovědi začneme tím, že si uvědomíme, co bohatství není nebo jakými způsoby nevzniká, spousta lidí to neví nebo žijí v tradovaných omylech.
Dlouhé věky byly peníze nebo zlato považovány za bohatství, proto se lidé snažili peníze vydělat. Ale peníze nejsou bohatstvím, člověk může mít miliardu v bance a umřít hlady. Peníze mohou být maximálně mírou bohatství a to často velmi nedokonalou. Dokonce ani majetek, věci, domy nebo auta nejsou bohatstvím, protože jsou bezcenné, pokud nejsou používány lidmi.
Už dávno víme a naše zkušenost je zaplacena miliony mrtvých, že bohatství nevzniká přerozdělováním od bohatých k chudým, nebo přivlastněním si práce druhých válkou, státním zdaňováním nebo vlastněním otroků.
V současnosti díky propojenosti světa zjišťujeme, že bohatství nevzniká ani ze zisku, který je základním cílem firem v současné ekonomice. Zisk na jedné straně je totiž vždy vyvážen ztrátou na straně druhé. Dokud bylo naše vnímání omezeno jen na ekonomický systém, neviděli jsme tuhle zákonitost, protože různými „ekonomickými nástroji“ jsme dokázali ztráty vytěsnit mimo ekonomiku, ale ony se projevují jinde. Pokud má firma zisk a její majitel se cítí být bohatým, je to vyváženo chudobou na druhé straně světa nebo zničeným životním prostředím nebo nemocemi jiných lidí atd. Zisk je jen jiná forma přerozdělování bohatství, které má jinou formu, například zdraví, čistý vzduch nebo rovné mezilidské vztahy.
A tak si stále zřetelněji uvědomujeme, že zdrojem bohatství jsme my lidé, vzniká lidskou prací a smyslem jeho existence je podporovat náš život. Tohle jsou základní postuláty systému vzájemné podpory, který funguje na Nové Zemi. Když si tyhle zákonitosti uvědomíme, jsme jen krůček od tvoření nového ekonomického systému.
Bohatství je stav bytí, je to úroveň vědomí, na které člověk prohlásí: jsem bohatý. V takovém stavu člověk vnímá, že je maximálně podporován štedrým vesmírem v životě podle svých nejkrásnějších představ, kdy práce, kterou dělá, je oceňována. Náš život je ovšem podporován i bohatstvím, které nevzniklo lidskou prací a my ho můžeme jen přijímat jako dar, jsou to například čisté vody, přátelství nebo láska. A když člověk prožívá hojnost, je i on štědrý a podporuje práci druhých lidí. Na Nové Zemi mohou být v tomto stavu všichni, protože zde je každý maximálně oceněn za svou práci. Ale jakou práci pro Novou Zemi máme dělat, abychom se cítili bohatí a mohli být štědří? Tím se dostáváme k další otázce:
Co je to práce
Lidská práce tvoří bohatství, proto je klíčové pochopení toho, co, proč a jak lidé DĚLAJÍ. To, co děláme, vždy tryská z našeho srdce, tam je zdroj. Je to láska, elán, nadšení, inspirace. Tahle prvotní energie prochází naší hlavou či myslí, přetavuje se do myšlenek, nápadů, plánů a projektů. A pak máme ruce, které to vše zhmotní a realizují. Tohle je cesta tvoření.
Takto vznikalo bohatství odjakživa. Už když jsme byli pravěkými lovci a zemědělci, tak jsme si právě tímto způsobem přitahovali do svého života hojnost. Nadšení – nápad – klacek. Práce srdcem – práce hlavou – práce rukama. Tohle jsou tři úrovně lidské práce. Uvědomovat si jejich existenci a všechny je také používat, je klíčem k bohatství, individuálnímu i nás všech.
Lidé vždy hledali způsoby, jak své bohatství zvýšit, ale neuvědomovali si jeho pravé zdroje. Místo nich hledali jiné, v „otrokářství“ byli za zdroj bohatstvím považováni otroci a jejich ruce, za „feudalismu“ půda a nevolníci, v „kapitalismu“ jsou za zdroj považovány nápady a proud kapitálu. „Socialismus“ se stále oháněl podporou lidské práce, ale omezil se jen na práci rukama, kdežto práci hlavou nebo srdcem zanedbával nebo ignoroval. A protože ani jeden z těchto systémů se nezaměřil na zdroj bohatství, žádný nedokázal odstranit chudobu.
Civilizace je vždy tak bohatá, jak si váží lidí a jejich práce, kolik svobody lidem dává a na kolik si cení toho, co dělají. A také jak hluboce si je vědoma pravého zdroje, odkud tryská bohatství – lidských srdcí a lásky.
Lidé na Nové Zemi si jsou vědomí, kde je ten pravý zdroj a tím, že využívají všechny tři úrovně lidské práce, přitahují si do svého života obrovské bohatství. Na Nové Zemi jsme si také vědomí, že všichni jsme jedním, že jsme propojeni, že bohatství je to, co společně sdílíme, nikoliv to, čím se od sebe oddělujeme.
Ovšem ne každá lidská práce tvoří bohatství. To, jak účinně tvoříme bohatství nějakou konkrétní prací, poznáme podle množství lásky a nadšení, kterou naše práce vyvolává v nás jako tvůrcích, v uživatelích, ve všech lidech okolo i ve vesmíru jako celku. Pokud s naší prací souzní velké množství lidí a vnímají, že je ta práce podporuje, vytváříme největší bohatství, ať už děláme cokoliv. Pokud nějakou práci děláme alespoň se zaujetím nebo jako nezbytnou, účinnost tvorby bohatství není maximální, ale neinhalujeme již vytvořené bohatství. Ale pokud to, co děláme, je nudné nebo to vyvolává v druhých lidech odpor, nenávist nebo dokonce potřebu bojovat, ničíme bohatství. Například k vyvolání válek bylo vždy potřeba mnoho práce, ale protože tvořila střet, bohatství se vždy snížilo. Taková práce vychází jen z hlavy, ne ze srdce.
Práce, kterou lidé dělají s nadšením a rádi, je taková, při které tvoří něco nového, například když malují, sochají, skládají básně, staví domy nebo Novou Zemi, každý máme to své. Ale už teď existuje jedna práce, které se skoro všichni věnujeme s nevídaným nadšením. Sex. Tvoříme jí totiž krásné bohatství, které si přivádíme do života, děti. Sex je v prvé řadě práce srdcem, hlavy a rukou je v ní málo. Práce, kterou tvoříme Novou Zemi, se sexu podobá tím, že nás naplňuje stejným nadšením a láskou, jako milování.
Ruce, hlava a srdce
Civilizace vznikla ve chvíli, kdy jsme začali oceňovat práci rukama druhých lidí, kdy jsme začali vážit, jak cenné je to, co druzí lidé vytvoří. A práce těch šikovných jsme si začali vážit. Lovec nebo prvotní zemědělec si dělal všechno sám, ale pak zjistil, že je pro něho výhodné, vyměnit část své úrody za věci, které mu pomáhají, ale které vyrábějí jiní lidé. A šikovný člověk zjistil, že to, co vyrábí s láskou a nadšením, už není jen pro něho, ale že to chtějí i druzí lidé. A ve chvíli, kdy se téhle nové práci začal věnovat naplno, protože už nemusel na pole nebo na lov, měl dostatek času zlepšovat se v tom, co dělá a dělal to ještě líp. Civilizace velice pokročila, když umožnila velkému množství lidí vyrábět pro ostatní věci místo zajišťování potravin pro holé přežití.
Do nové fáze se naše civilizace dostala ve chvíli, kdy začala oceňovat nejen práci rukama, ale taky práci hlavou. Když lidé zjistili, že je pro ně velice cenné podporovat lidi, kteří přicházejí s novými myšlenkami, nápady, plány a projekty, začal rozvoj vědy a techniky a dostali jsme se do věku objevů a technologických revolucí. Nejbohatšími lidmi v současném světě jsou ti, kteří pracují hlavou a vymýšlejí novou práci pro ruce tisíců a milionů dalších lidí. A dokonce jsme vymysleli stroje, které pracují za lidi a tvoří bohatství místo nich.
V tuhle chvíli jsme na dalším civilizačním přelomu, kdy si začínáme uvědomovat, že je tu ještě jeden druh lidské práce, který čeká na ocenění, práce srdcem. Práce srdcem je hlubší úroveň tvoření než práce hlavou a proto je těžší si jí všimnout a uvědomovat si její hodnotu. Inspirace z hlubin našich duší, čili práce srdcem, i v současnosti předchází nápadům, čili práci hlavou, ale lidé to nevnímají a tím pádem ani neoceňují. A spousta lidí při své práci srdce používá, ale jsou oceňováni jen za práci rukama nebo hlavou, jakoby to, co dělají srdcem nemělo žádnou hodnotu, jakoby ta práce ani nebyla provedena. Tím pádem dochází k velikému mrhání s lidskou prací, kdy nevyužíváme zdroje, ze kterých tryská bohatství a výsledkem jsou miliardy chudých a nemocných a zničená příroda.
Bod zlomu
Začali jsme si uvědomovat rozpory, kterými je náš svět prošpikován. Civilizační problémy se na nás valí ze všech stran a my marně hledáme spásné nápady či plány, které nás z toho vysekají. Už si uvědomujeme, že řešení je někde hlouběji, že není v hlavě ale v srdci, že práce, která nás z toho dostane, nemůže být provedena ani rukama ani hlavou, ale musí to být práce srdcem.
Naše civilizace žije v hlavě, je nacpaná k prasknutí myšlenkami, vizemi, plány či projekty. Každý člověk, každá firma, každé společenství, každý stát prosazuje své myšlenky proti myšlenkám druhých, tím zákonitě vznikají střety, boje a války. Nápady či plány lidí jsou v rozporu, konkurují si, bojují spolu. Obrovské množství práce vydáváme na to, abychom druhé porazili a zbohatli, práce poražených je pak anihilována, je marná, zbytečná nebo ztracená. Poražení často za svou práci nedostanou odměnu ale trest.
Tohle je obrovské mrhání lidskými zdroji a veliká neúcta k lidem a jejich práci. A příčinou toho je, že málo lidí pracuje srdcem nebo že to neumějí, protože je to nikdo nenaučil, nebo že vůbec netuší že nějaká práce srdcem existuje, protože jim to nikdy nikdo neřekl, že nikdy neslyšeli o stavu bytí, kdy vše, co děláme, je ve vzájemném souladu a harmonii a kdy jeden druhého podporujeme, protože všichni směřujeme různými cestami k jinému cíli.
Ale časy se mění a mění se i naše vnímání. Staré cesty k bohatství selhávají nebo nevedou k tam, kam chceme. Teď jsme v bodu zlomu, objevili jsme Novou Zemi, vynořuje se před námi jiný svět, ve kterém lidé jednají jinak a my hledáme nové cesty, jak na Novou Zemi dojít.
Autor: Ilumauir
