S tímto lékařem jsem nějakou dobu spolupracoval a on mne o to požádal. Psal knihu o bylinách a tímto rozlišením dokazoval, proč některá bylina pomůže a některá ne. Problém je v tom, že v organismu je aspoň podle mne polovina orgánů jin (polarity plusové) a druhá polovina jang (polarity ninusové). Pokud užíváme byliny jin pro problém v orgánu také jin, účinnost je skoro nulová. Aby bylo k užitku moje rozdělení bylin, musel bych k tomu popsat rozdělení jednotlivých orgánů a myslím, že to není účelem této knihy. Toto rozdělení má význam v tom, že pokud chceme docílit maximálního účinku bylin jinovách do jiného orgánu, je nutné jinové byliny smíchat s jangovými v určitých poměrech, aby se docílilo jiné polarity výsledné směsi (přidáváním koření a soli), což se děje právě ve výsledném produktu určité stravy, kde je smícháno mnoho jinových a jangových základních produktů, ze kterých je strava složena. Toto rozlišení se mění i tepelnou úpravou stravy. Jsem přesvědčen, že strava hraje velkou roli v našem životě a větší roli, než zjišťování jin-jang výsledného produktu stravy, hraje roli prostředí. Každý by měl požívat stravu v prostředí, které je mu blízké jeho naturelem, což v mnoha případech neplatí automaticky tak, že v místě, kde jsme se narodili, je naším vhodným prostředím. Toto umět rozlišit je základní problém.
Podle Taoistických myslitelů lze potravu a podnebí rozdělovat podle principů JIN a JANG. Jako příklad byl uveden domorodý americký kmen Inuitů, žijících v polární oblasti. Jejich JIN prostředí je kompenzováno jangovou stravou – syrovým masem. (Něco podobného jsem viděl v jenom dokumentu o severských národech, které jedí syrové lososy). Naopak lidé žijící v horkých prostředí tropů se udržují ve zdraví přijímáním jinové stravy- ovoce. Podle názoru Taoistů má každý člověk v sobě kvality typu JIN i JANG a život je jejich vzájemná rovnováha.Ve chvíli, kdy se od sebe odtrhnou, nastává čas smrti.
Moji teorii, že nemusí být prostředí ve kterém se narodíme pro nás vhodné k žití, potvrzují nejnovější vědecké výzkumy. Nová teorie o vzniku člověka vychází z tvrzení, že první člověk patrně pochází z Afriky. Genovými výzkumy se například zjistilo, že potomci zmrzlého člověka nalezeného v Alpách (jeho smrt byla vědeckými metodami určena před 5 000 lety) žijí na mnoha místech Evropy a Ameriky. Myslím, že dříve byl člověk schopen se rychleji a lépe přizpůsobovat prostředí, kam se přemisťoval z důvodů hledání potravy než dnešní člověk. I přesto přizpůsobiví jsme a proto si myslím, že organismus se aspoň trochu přizpůsobí změně prostředí a proto není dobré jíst například smažené vepřové řízky na dovolené u moře, ale jíst stravu vhodnou v tom prostředí, do které se přemístíme. Například citrusové tropické plody „ochlazují“ organismus a proto je pro některé jedince problém je jíst v našem pásmu a ještě v zimě. Myslím, že zrovna například pomeranče na vánočním stole je spíše zvyk z doby, kdy to bylo vzácné je „sehnat“ a vládnoucí komunistická kasta chtěla dopřát tropické ovoce svým „podřízeným“ aspoň o Vánocích. Myslím, že se ví, že například banány mohou způsobovat plísně ve střevech některých citlivých jedinců atd.
Asi by bylo dobré vycházet z minulosti. Lidé se dělili na dvě základní skupiny, když vezmeme v úvahu vznik člověka. Je to lovec zvěře a sběrač potravin.Tyto dvě skupiny se tak promíchali během vývoje člověka, že dnes již existuje jen jedna skupina vytvořená z původních dvou. Čínská medicína rozlišuje stravu typu JIN a stravu typu JANG. Člověk typu JIN by měl jíst JIN potraviny (potraviny z bílé mouky, brambory, rýže, syrové zeleniny, ovoce, víno, cukr, hořčice, čaj, alkohol, sladké potraviny, atd.) Člověk typu JANG by měl jíst potraviny typu JANG (celozrnné obiloviny, maso, vejce, ořechy, sýry, mléčné výrobky, sůl, káva, luštěniny, atd.) Podle mne není jednoduché se v takovém rozdělení stravy orientovat, protože nikdo není jenom JIN či jenom JANG, takže nejsme schopni zjistit, jak určitá energie je v každém rozdělena a potom i roční období je JIN a JANG, dokonce jsem přesvědčen, že i v průběhu dne se mění JIN a JANG. Ráno a na jaře spíše stravu typu JIN, v poledne a na podzim stravu typu JANG. Stejně tak když někdo musí fyzicky pracovat, potřebuje jinou stravu (JANG), chce-li se bavit a odpočívat, potřebuje stravu JIN. Stejně tak je nutná jiná strava v mládí a dospívání, jiná ve středním věku, jiná strava je vhodná ve stáří.
Existují tabulky nutné minimální potřeby organismu pro kalorie, množství jednotlivých vitamínů, minerálů atd. Jsem přesvědčen, že umět najít rovnováhu a vyváženost ve stravě je stejné umění jako umět hrát hokej, učit ve škole, vychovávat atd. Co člověk, to názor, a proto je pro laiky obtížné se v množství informací orientovat. I tato moje kniha je jedním z mnoha názorů a každý si musí najít ten svůj recept, kterému začne věřit a bude mít chuť jej realizovat. Zatím věda neumí zjistit, kolik máme určitých vitamínů a minerálů v určitých orgánech, jde to zjistit jen rozborem krve a to podle mne není objektivní – viz moje teorie o vzniku nemoci. Navíc se zatím asi nikdo nezabýval tím, jak rychle klesá hladina důležitých látek například při stresu, kterému jsme všichni obzvláště v postkomunistických zemích vystaveni. Podle mých zkušeností je další problém v tom, že rychlým postupem civilizace a pokroku je organismus hůře schopen přijímat určité vitamíny, minerály a ostatní biologicky důležité látky. Ověřil jsem si, že jsou nutné určité kombinace látek a dále je nutné užívání jich v určitém čase, aby je organismus byl schopen přijmout. Další problém je ten, že organismus většiny lidí není schopen se přirozeným způsobem zbavovat cizorodých látek, proto je nutné provádět „čistění“ organismu pomocí určitých směsí bylin. Myslím, že je to způsobeno hlavně nedostatkem pohybu, který trávení a čištění organismu podporuje, dále tím, že požíváme stravu více tepelně zpracovanou a je méně různorodá než dříve. Další roli hraje i požívání stravy ve stresu. Jsem přesvědčen, že jíme-li stravu v klidu a žvýkáme déle, delší časový úsek věnujeme požití stravy, organismus má normální metabolismus a tím dochází k lepšímu využití důležitých látek ve stravě a lepšímu trávení, tudíž i k lepší samočistící schopnosti organismu. Pro většinu lidí je vhodnější jíst menší množství a častěji. Pro většinu lidí, kteří by měli dodržovat své biologické hodiny (cca 60% lidí by mělo chodit spát včas, je dobré začít jíst nejdříve 15 minut po probuzení a nejpozději 3,5 hodiny před spaním).
Je zjištěno, že za svůj život strávíme u jídla cca 3,5 roku, sníme 7 300 vajec, 160kg čokolády, vyloučíme 40 000 litrů moči a strávíme cca 6 měsíců na toaletě. Do deseti let má srdce tři sta šedesát osm milionů stahů. Prý dvanáct let ze života strávíme sledováním televize a 2,5 roku telefonováním. Naroste nám 28m nehtů, 950km vlasů, odloučí se 19 kg odumřelé kůže. Ujdeme cca 22 000 km, 12 let strávíme mluvením, prolijeme 65 litrů slz.
Neuznávám diety, protože jsou jednostranně zaměřené. Mnohé potraviny, které mají v sobě důležité látky pro organismus, jsou nevhodné jenom proto, že organismus některých lidí není schopen z těchto potravin vyloučit přirozeným způsobem těžké kovy, dusičnany atd. Proto tvrdím, že i nevhodné potraviny můžeme jíst, ne častěji než 1x za 4 – 6 dní (2. stravovací skupina), případně až 1x za 10 – 14 dní (3. stravovací skupina). Proto doporučuji „umělé čištění“ trávicí soustavy například jednou za dva roky (2. stravovací skupina), 1x ročně (3. stravovací skupina).
Jsem přesvědčen, že stejně jako v rodinném systému musí být rovnováha (minimálně tři generace zpět), abychom mohli být šťastní a uměli se radovat ze života, musí být i rovnováha energií a systémů těla v organismu, aby byl schopen naplno přijímat energii,vitaminy, minerály a tím dobře fungovat a musí být rovnováha a harmonie mezi duší a tělem, ale i celkově v našem životě – našich vztazích, mezi prací a odpočinkem, atd.
Příště OBEZITA a rozdělení lidí do 3 skupin podle stravování
