Příznaky

  1. Nepříjemný duševní stav zapříčiněný závažnou událostí
  2. Tendence utápět se v otázkách
  3. Pocit viny, zlosti, podrážděnosti a nervozity
  4. Příležitostné živé představy, např. o návratu toho, koho jsme ztratili

Průběh onemocnění
Dr. Elisabeth Kubler – Rossová, uznávaná autorita na problematiku smrti a zármutku, rozeznává čtyři stadia zármutku:

  1. Popření: šok při zjištění ztráty milovaného člověka vede k pocitu otupělosti a pochybám o skutečnosti celé události. Tato reakce trvá asi čtyři až šest týdnů a postiženého chrání před nadměrným utrpením.
  2. Zlost: toto stadium je charakterizováno hledáním viníka za to, co se stalo a co zapříčinilo ztrátu. Často se hněv obrací proti zemřelému, buď že pozůstalého tady zanechal a nebo že ho včas nevaroval.
  3. Deprese nebo truchlení: je stadiem smutku. V této fázi člověk často není schopen se radovat, má poruchy spánku, ztrátu chuti k jídlu a mívá různé bolestivé stavy způsobené stresem.
  4. Přijetí: toto stadium přichází v době, kdy už je postižený schopen vyrovnat se se ztrátou bez velkého utrpení. Lidé se cítí traumatizování zpravidla zhruba měsíc po utrpění ztráty a po šesti měsících bývají v pořádku. Jsou však i takoví, kteří se z události zotaví až za dva roky. Vyrovnání se zármutkem trvá déle u náhlé, neočekávané ztráty, než je-li ztráta očekávaná.

Svépomoc
K vyrovnání s bolestivou ztrátou člověka často pomůže, když si uvědomí, že k zármutku přirozeně patří smíšené pocity jako zlost, popření nebo deprese. Nebojte se vyhledat lékaře, pokud trpíte depresí, problémy se spánkem, úzkostí a ostatními bolestnými pocity. Své místo tu má i rozhovor se skupinou stejně postižených. Se zármutkem je možno se vyrovnat i jinak. Chodit na hřbitov, vést si deník, psát poznámky zesnulému nebo s ním v duchu debatovat o nevyřešených problémech. S dítětem, které ztratilo příbuzného nebo přítele, by měl co nejdříve někdo blízký šetrně promluvit. Bude vám nejspíš klást různé otázky, a vy byste mu je měli popravdě zodpovědět. Vždy je lepší když se dítě dozví sebetěžší pravdu od blízkého člověka – např. zemře-li někdo sebevraždou – než když se to dozví náhodně odjinud. Pokud dítě ztratí někoho opravdu blízkého, měli byste na to upozornit i učitele.

Léčba
Léky bolest otupí, ale lepší metodou je psychoterapie, ať již individuální nebo skupinová.

Prevence
Zármutek je přirozená reakce na ztrátu a ztrátám ani zármutku se nedá předcházet.

Alternativní metody – Meditace
Relaxační techniky, nácvik hlubokého dýchání a další postupy pomáhají snižovat stres a překonat problémy se spánkem, depresemi a dalšími nepříjemnými jevy spojenými s e zármutkem.

Sdílet
Předchozí článekFrigidita
Další článekKREV, ČESNEK A DUBOVÝ KŮL