Cviky, které v tomto článku popisuji, jsou universálně užitečné pro každého – stejně jako pomalé řízené dýchání. Obě techniky mají tu výhodu, že je lze provozovat souběžně s jinými všedními činnostmi, kdykoliv a kdekoliv si na ně vzpomenete. Řadě klientů začínají tyto techniky pomáhat již během několika dní – svým harmonizačním vlivem na řídící jednotku celého našeho zdraví = na limbický mozek.
Jejich popis v článcích je jednoduchý, racionální a je zbaven veškerého složitého či tajuplného balastu – jedná se totiž o techniky, jejichž vliv je znám a písemně dokumentován již déle než 3000 let (Indie) a nemají žádné nežádoucí účinky.Stručně řečeno:
Jsou tři místa svalů pánevního dna, které můžeme vědomě posilovat:
1) Oblast konečníku
V konečníku je několik kruhových svěračů. Jako celek pracují převážně automaticky, ale současně část z nich můžeme i ovládat vůlí – což se hodí v situaci, kdy nás potrefí poněkud řidší stolice. Jen pevně sevřené svalstvo konečníku nám umožní dopravit neblahou zásilku na místo určení bez znečištění spodního prádla. Navíc – s přibývajícím věkem i tyto svaly mohou slábnout, takže pro některé čtenáře je to hned o důvod víc, proč se jejich posilování věnovat.
Cvik je jednoduchý:
snažíme se vědomě sevřít konečník. První možnost je, že můžeme střídat toto zpevnění s návratem do normálního stavu v podstatě tak dlouho, dokud jsme schopni se na toto cvičení soustředit. Druhá možnost je prostě konečník jen vědomě sevřít a držet – opět tak dlouho, dokud na to nezapomeneme v rámci soustředění se na jiné činnosti. Na rozdíl od většiny kosterních svalů zde nehrozí žádná „křeč“ ani jiné přetížení svalstva, protože pro tyto svaly je přirozenou celoživotní povinností po odchodu stolice sevřít se a držet a držet …
2) Stejně se dají posilovat i svěrače, které máme k podobnému účelu – jsou to svěrače močové trubice. Opět i zde převažuje činnost více méně automatická a teprve ve chvíli „kdy se nám chce na malou“ a my z nějakých důvodů ještě nemůžeme – snažíme se tyto svaly udržet sevřené vědomou vůlí.
Svěrače močové trubice se dají trénovat při močení: snažit se jimi močení na chvilku zastavit. Pokud se to někomu zpočátku nedaří, má o to větší důvod toto trénovat – to aby s udržením moči neměl problémy na stará kolena.
Kdo má tyto svaly naopak dobře pod kontrolou, dokáže jednak proud moči zastavit hned několikrát za sebou, než se vyprázdní obsah močového měchýře a jednak dokáže tyto svaly vnímat a vědomě aktivovat i mimo proces močení- což je opět cvik, který můžeme provádět nespočetněkrát během dne.
3) Třetí oblast se týká samotných pohlavních orgánů – žena by měla dokázat vnímat svaly v poševním vchodu a muž podobnou svalovou hmotu kolem kořenu penisu. Opět možno opakovaně sevřít-povolit nebo jen sevřít a držet.
Všechny tři tyto oblasti je vhodné procvičovat a aktivovat zpočátku jen jednotlivě, abychom se naučili všechny tří oblasti dobře vnímat. Později je jednodušší aktivovat celé pánevní dno současně – jako funkčně sjednocený PC sval = pubocooccygeální sval = svalstvo mezi kostrčí a stydkou kostí.
K čemu je toto vše dobré?
Vliv těchto technik na naše zdraví je jednak lokální, jednak celkové. Posilování pánevního dna působí nejen preventivně ale i léčebně při různých nemocech v této oblasti: při onemocněních močového měchýře, při různých gynekologických problémech. Co se konečníku týká – jsou tyto cviky vynikající nejen pro prevenci hemoroidů, ale cvičení znamenitě pomáhá i při léčbě hemoroidů či trhlinek konečníku již vzniklých, mimo jiné i tím, že zlepšuje periferní arteriální prokrvení v této oblasti a také zlepšují žilní odtok.
Mnohem cennější je však schopnost těchto cvičení snižovat nerovnováhu organismu, kdy prakticky všichni máme přetíženou horní polovinu těla, zatímco dolní polovinu těla ohrožují hypotonie svalstva kosterního i hladkého=útrobního.
Jen na okraj zde připomenu blahodárný vliv aktivace pánevního svalstva v prevenci a léčbě chronicky se opakujících bolestí hlavy.
S posilováním pánevního dna souvisí i jedna velmi starodávná znalost – aktivace kundalini neboli „hadí síly“.
Tento tajuplný pojem byl po dlouhá staletí všelijak mystifikován lidmi, kteří tuto možnost znali, ale z různých důvodů se snažili, aby její znalost patřila jen úzkému okruhu „vyvolených“. Současně v novodobých dějinách lidstva docházelo k jeho zpochybňování – především ze strany materialisticky uvažujících vědců. Dá se říci, že obojí nesprávný přístup se již zvolna stává minulostí, a že podstata tohoto jevu v lidském těle není dnes již obestřena gloriolou nedostupnosti.
Není to totiž tak dávno, co pan Gerhard H. Eggetsberger (technický ředitel Institutu pro biokybernetiku a zkoumání zpětných vazeb ve Vídni ) konečně vědecky prokázal, že skutečně existuje to, čemu se ve východních naukách říká „hadí síla“ a uvedl do praxe přístroj, který dokáže v mozku i v lidském těle zachytit a měřit tuto životní energii (označovanou jako PCE). To umožňuje i další výzkum této energie.
Aktivace hadí síly funguje přes nenápadná parasympatická paraganglia, uložená v malé pánvi před křížovou kostí – jimi lze pomocí PC svalu aktivovat celou míchu a následně i limbický mozek. Tato vývojově velmi stará struktura mozku je vegetativním centrem, které řídí a harmonizuje všechny metabolické procesy v těle a aktivace této centrály pomocí hadí síly (PCE) je universální způsob, jak posílit všechny regenerační mechanismy našeho těla = velmi zkráceně řečeno.
Takže žádné bláboly nadržených jogínských asketů, ale objektivní realita známá lidstvu déle než tři tisíce let.
Hadí síla (PCE) je také oním „Elixírem zdraví“ o němž již řadu staletí ví skutečná tj. vnitřní neboli spirituální alchymie. Prosím neplést s materiální alchymií která by ráda cosi podobně prospěšného připravila mimo lidské tělo v prostředí laboratoře. Byl to světové proslulý psycholog C.G. Jung, který prokázal, že v procesu této vnitřně pojaté alchymie šlo skutečně jen o přeměnu člověka a nikoliv hmotných prvků. Že jen a jen člověk je onou „nádobou“, o jejíž přípravě hovoří první kapitoly každého alchymického spisu. Techniky, které dokáží tyto skryté poklady našeho těla dostat pod vědomou kontrolu, však vyžadují ochotu k dlouhodobému trénování .
Takže pokud se někomu podaří pomocí výše uvedených cvičení probudit velmi příjemné a sexuálně laděné pocity v oblasti pohlavních orgánů a pokud jednoho dne pocítí, jak tato velmi příjemná ŽIVOTNÍ ENERGIE stoupá z pánve podél páteře vzhůru do hlavy a nebo pokud zjistí, že ji dokáže přímo nasměrovat do nějaké jiné oblasti svého těla – tam kde je právě třeba – ať ví, že i on se právě stal „spirituálním alchymistou“. K tomuto tématu určitě ještě vrátíme.
Na závěr znovu připomínám – cvičení pánevního dna mají jednu velkou přednost proti všem ostatním tělesným cvičením = v okamžiku, kdy si je adept zdravé dlouhověkosti alespoň trochu natrénuje, může je provozovat kdykoliv a kdekoliv – proto se také všem takovýmto technikám někdy říká „neviditelná jóga“.
Ke cvikům této „neviditelné jógy“ patří k nim mimo jiné i vědomé pomalé hluboké dýchání a s tím i související BANDHY neboli uzávěry – i o nich bude některý z příštích článků.
