Lépe řečeno, co by mělo tvořit základ jídelníčku a čeho bychom se měli vyvarovat nebo jíst jen v malých dávkách. A v tom je právě to kouzlo. V její nenásilnosti…
Uvedu příklad. Nikdo nám nenakazuje, že musíme během jednoho dne sníst všechny zástupce z jedné skupiny (např. obiloviny), ale klidně můžeme jeden den konzumovat pečivo a druhý den to nahradit vločkami. Samozřejmě u toho musíme také myslet hlavou a ne se třeba pořád ládovat pečivem.
Klíčem pyramidy je rozdělení celého sortimentu potravin do několika skupin (počet se může lišit) a určení jejich příjmu. Čím blíže je skupina základně pyramidy, tím větší celkový podíl by měla mít (jednoduše řečeno měla by to být základní potravina). No a jak se blížíme vrcholku pyramidy, postupně narážíme na potraviny, které bychom rozhodně neměli konzumovat ve velkém množství, ale spíše pouze jako zpestření jednou za den nebo dokonce jednou za týden. V pyramidě ovšem nepostupujeme tímto stylem pouze odspoda nahoru, ale i zleva doprava (vlevo více přijímané potraviny…).
Takový základ tvoří pyramida o 6 velkých skupinách (pozn. v závorce bude uvedeno, jaké množství potraviny odpovídá měrné jednotce, tzv. porci): V základně najdeme obiloviny (a tím i pečivo), těstoviny a rýže. Jedná se o základ a tomu také odpovídá příjem asi 6-8 porcí denně (krajíc chleba, kopeček rýže nebo těstovin či jedna miska ovesných vloček).
V prvním patře najdeme 2 skupiny. Vlevo zeleninu a vpravo ovoce. Z postavení plyne, že zelenina by měla převládat, ale rozdíl zas není tak markantní (asi 1 porce), přičemž denní příjem se u obou pohybuje kolem 4 porcí (porce odpovídá jednomu kusu potraviny, tzn. 1 mrkev, 1 paprika, 1 jablko, 1 banán… co se týče brambor tak porce odpovídá necelé půlce talíře, dále množství 1 porce splňuje 1 sklenice neředěné zeleninové nebo ovocné šťávy).
Ve druhém patře vlevo nalezneme mléko a mléčné výrobky. Dávkování odpovídá přibližně předchozí skupině. Také kolem 3-4 porcí za den (opět jednotkové dávkování, 1 sklenice mléka, 1 kelímek jogurtu, 1 trojúhelníček taveného sýra). Vpravo od mléčných výrobků leží obecně jakékoli maso, vejce a luštěniny. Dávkování představuje asi 1-2 porce (asi 125g masa – jako u brambor, 1 miska sojových bobů či jiných luštěnin).
Úplně na vrcholu najdeme všechno, co se týká tuků nebo jednoduchých cukrů. Jedná se spíše o zpestření stravy a tudíž se nehodí na každodenní konzumaci. Do této skupiny patří také sůl, se kterou by se to v kuchyni rozhodně nemělo přehánět.
Půvabem potravinové pyramidy je to, že není potřeba denní dávky nějak složitě přepočítávat. Porce odpovídají počtu sklenic, kusů ovoce nebo zeleniny, misce luštěnin či vloček. Ovšem samotný pyramidový princip není všemocný. Stále je třeba dodržovat pár základních pravidel jako třeba upřednostňovat bílé maso před červeným, rozdělit si stravu na více jídel v průběhu dne atd.. Tato pyramida není zdaleka jediná. Rozdělení se nepatrně liší podle zvyků a potravin v jednotlivých oblastech, podle stravovacích návyků či jiných kritérií. Můžeme najít pyramidu pro řeckou, italskou, mexickou kuchyni, dokonce i pyramidu pro vegetariány.
