Nemysleme si, že zdravá výživa jsou pouze zeleninové saláty, jogurty, müsli… Způsob stravování, tedy to, co jíme a jakým způsobem pokrm připravujeme se liší u jednotlivých kultur a národů. Tyto zvyklosti jsou především dány geografickými podmínkami. Jinak jí eskymák v severním pásmu a jinak zase člověk žijící v tropech.
Stravování celých národů je ovlivňováno i náboženstvím. V Indii nenajdeme na jídelníčku hovězí maso, v arabském světě vepřové. Stravování je také do jisté míry ovlivňováno vnitřní politikou státu. Zvýhodňuje některé druhy potravin, aby potencionální zákazník k nim našel snáze cestu. Otázkou je, zda jsou vždy nejvhodnější pro naše zdraví.
Jinak jsme bývali zvyklí jíst před rokem 89, kdy zelenina na talíři byla spíše otázkou náhody, nebo snahou z estetického hlediska dozdobit servírovaný pokrm. Naštěstí se nyní situace v tomto ohledu změnila.
V současné době si představí mnoho lidí pod pojmem zdravá výživa pouze čerstvé zeleninové saláty, jogurty, müsli, ovesné vločky, kuřecí maso a snad i rybu.
I teplé jídlo může ochladit.
Dovolte mi, podívat se na věc z jiného pohledu. Jakoby posunout vnímání tohoto pojmu jiným směrem a použít srovnání, která Vám možná ještě nepřišla na mysl.
Začnu poněkud absurdně. Alespoň v prvním okamžiku si to možná budete myslet.
Položím Vám otázku. Oblečete si do těchto zimních dnů plavky? Půjdete v létě na procházku v kožichu? S jistou určitostí nikoliv. Tyto opravdu "zvláštně" znějící otázky pokládám z důvodu uvědomění si a zamyšlení se nad tím, že …
že jak měníme vnější pokryv těla, abychom se uchránili od proměnlivých vlivů přírody -v zimě nenastydli a v létě se nezapotili víc než je nutné – tak bychom měli také měnit druhy potravin a způsoby jejich přípravy v jednotlivých ročních obdobích. Ano, abychom byli takzvaně in, měli bychom jinak jíst v zimě a jinak v létě.
Znamená to, že naši předkové jedli zdravěji než my, když akceptovali stravování dle ročních období?
Předně je třeba si uvědomit, že se dříve i jinak žilo.Bydlívalo se v domech z přírodních materiálů a lidé se živili svými výpěstky.Stále byli proto v těsném kontaktu s okolní přírodou, více vnímali, že jsou její součástí a zároveň tomu samozřejmě podřídili i stravu.Brali to vše spontánně,více to vše cítili "přes kůži."Prochladnutí a případně následný zápal či jiná onemocnění byl do jisté míry hazard s vlastním bytím. Následná "léčba" byla také založena na bylinném základě a automaticky spínala vlastní obranyschopnost organismu.
Nebyla to spíš nezbytnost, která i teď nutí přelidněnou Čínu přizpůsobovat se přírodě?
Principy stravy založené na chápání jednotlivých potravin z pohledu jinu a jangu, tzn. jejich vlastního energetického náboje – vznikala v Číně po dlouhá tisíciletí, kdy Evropa ještě kulturně spala.Takže tyto principy jsou "odzkoušené životem" a protkány "pod kůží" tamějších obyvatel jako zvyky a obyčeje. My jsme je také měli, nebo se některé udržely dodnes. Do našeho pásma je přineslo spolu s obecnou vzdělaností křesťanství.Jde o zvyky jako je např. masopust,kdy se tělo nechávalo odpočinout od tučnějšího jídla, které se jídávalo přes zimu.
Jak by tedy mělo vypadat naše stravování na konci zimy a začátkem jara?
Bylo by dobré si ještě připomenout stručně co je zima z pohledu jinu a jangu. Zima je nejjinovější, nejklidovější, nejstudenější,nejtemnější,nejtišší ,svým způsobem nejsmutnější část roku.Vše v přírodě, tedy i matka Země odpočívá, aby mohla nabrat nové síly a přinést plody.Z orgánů ovládá ledviny (jakožto jinový orgán) a močový měchýř ( jangový orgán).V ledvinách je skryta naše chi. Abychom mohli správně "fungovat" v životě, je potřeba dodávat tělu správný jang s kombinací i jinu, ale převažovat by měla strava, která nás zahřeje.
Co to znamená?
Zařadit do jídelníčku různé druhy těstovin z celozrnné mouky, fazolí, vařené s řasou kombu. Různě upravené duhy mořských řas, které dodávají tolik potřebné minerály v organické formě. Husté polévky připravené z kořenových druhů zelenin i v kombinaci s fazolemi, pohankou, kroupami, nebo jáhlami. Výborné jsou různé druhy ryb, kapr např. posílí jin ledvin, poněvadž sám jakožto druh žije v jinovém, rybničním prostředí. Není vhodné každodenně pojídat v tomto ročním období syrové zeleninové saláty, obzvláště z rajčat a doplněné jogurtovou zálivkou, kávu, exotické ovoce, mléčné výrobky. Po chvíli konzumace posledně zmíněných potravin nám začne být chladno, poteče nám možná i trochu z nosu, rychleji prochladneme a více i zebe. Nejsme zvyklí takto uvažovat nad konzumovanými pokrmy a tak nás ani nenapadne souvislost že za naši prochladnutí může i k obědu snědený, ten výborný zeleninový talíř.
Jakých prohřešků se dopouštíme, když jíme třeba tropické ovoce, konzervované potraviny, mořské ryby?
Tropické ovoce, jak jsem se zmínila výše, je extrémně jinové, tzn. ochlazující druh potravin. Je dobré si ho dát spíše velice příležitostně,nežli každodenně.
Je lépe dát si jablko, hrušku, někdy pečené na sporáku, někdy v podobě čerstvě uvařeného kompotu. K chuti přijdou i křížaly krátce povařené ve vodě se špetkou soli.
A co v zimě mražené potraviny- jahody, maliny, borůvky?
To je ten typ spíše pochutiny, nežli potraviny. Většinou jej požijeme na dozdobení nějaké sladkosti, dortíku apod. Bohužel, bez mrazáků bychom ho neměli možnost jej uchovat do zimy. Jinak jako každé ovoce má povahu extrémně jin, tzn. ochlazující a je potřeba jej podle toho v zimě používat.
Ne zcela zásadně, ale určité odlišnosti zde existují. Není to nic nového pod sluncem.
JIN a JANG ve stravování
Tyto principy vycházejí ze základů čínské filosofie TAO. Pracují s principy jinu a jangu a vzájemnými vztahy mezi pěti elementy – vodou, dřevem, ohněm, zemí a kovem. Báječné je, že to není žádné dogma nebo dieta, kterou někdo vymyslel. Jednoduše tyto vazby a principy, ať to zní jakkoliv učeně, pouze kopírují cykly v přírodě. Učí nás, jak žít zdravě a s nimi v souladu. Existují tisíce let od doby "Říše středu", jak se dříve nazývalo čínské impérium. Možná máte osobní zkušenost s akupunkturou, feng shui, čínskou medicínou, moxováním nebo jinými postupy. Vztahy uvnitř těchto léčebných praktik jsou založeny na stejných zákonitostech.
TAO je princip jednoty mezi těmito polaritami -jinem a jangem.Tato jednota znamená
neustálý pohyb a balancování, oscilování mezi vzájemně se doplňujícími a přitahujícími se POLARITAMI. Pět elementů jsou archetypy, které symbolizují určité fáze mezi těmito polaritami.
Co je to JIN a co je to JANG? A jak to může být vše spojeno se zdravou výživou?
Jak si představit to konkrétní, co se skrývá pod těmito pojmy z tolik geograficky a myšlenkově vzdálené Asie? Možná by bylo dobré, pro lepší pochopení, si udělat takový malý, časově nenáročný, pokus na procítění vlastní energie – aury, která nás obklopuje.
Zkusme si obě své dlaně jemně promnout. Spojíme tím v sobě pravou (jangovou) a levou (jinovou) část našeho těla. Můžeme si zavřít oči, abychom nebyli rušeni svými zrakovými vjemy. Nadechněme a vydechněme, zpomalme dech… dlaně máme stále spojené. Zkusíme "vypnout mozek" a pozornost přesunout k srdci.
Až ucítíme to jemné mezi dlaněmi, pomalu zkoušíme dlaně od sebe zlehka oddalovat a přitahovat. Možná máte pocit,že tvarujete mezi dlaněmi jakousi kouli.To,co jsme si právě vyrobili, je naše čchi (čti či), elektromagnetická energie. V hinduismu se to nazývá prána, v japonské filosofii ki. Je to prazákladní energie, která nás vede životem, pudí nás konat, přivádět mláďata na svět…Je to něco, co existuje i bez našeho chtění, co existovalo a existovat bude.
Tyto dvě polarity, které řídí všechny jevy v mikrokosmu i makrokosmu, jsou právě jin a jang.
Jangová síla přichází z kosmu, stlačuje vše směrem dolů.Má dostředivý charakter a způsobuje rotaci Země.V tradičních kulturách je nazývána jako nebeská síla, fyzika ji pojmenovala gravitací. Tento pohyb zákonitě vyvolává "protipohyb".Tím, jak se Země otáčí kolem své osy,vytváří opačný typ energie (síly), která vychází jakoby od středu.
Má odstředivý charakter a směřuje vzhůru.Tradičně ji nazýváme pozemská síla.
Tímto se obě síly doplňují a vytvářejí jednotu.Nikdy neexistují izolovaně.Vždy jsou přítomny společně a to v různých poměrech.Dosáhnou-li svého extrému, mění se ve svůj protiklad,aby znovu hledaly svoji rovnováhu.Vše ve Vesmíru, ať se to týká mikro
nebo makrokosmu,podléhá těmto neustálým změnám. Elektrony krouží kolem jádra atomu, Země se otáčí kolem své osy. Protiklady se přitahují,aby byla dosažena rovnováha.Podobné se navzájem odpuzuje,aby nevznikl nesoulad.
Jakýkoliv vývoj je pohyb probíhající po spirále.Jangový, dostředivý princip stáčení proudu energie vytváří kontrakci. Na různých úrovních má tyto charakteristiky – teplo, léto, den, radost, slunce, červená barva, aktivita …
Jinový, odstředivý princip tvoří expanzi,rozptylování. Je to zima, chlad, noc, smutek, měsíc, modrá barva, pasivita …
Na biologické úrovni jang je symbol muže a jin symbol ženy.
A jak to vše souvisí s tzv. zdravou výživou? Jednoduše. Jsme součástí přírody a podléháme ať chceme nebo ne, jejím zákonům.Vše,co vypěstujeme a vyroste ze země, má v sobě otisky obou polarit.Vyjadřuje to jejich podstatu i podstatu vlivu na náš organismus. Ale protože jin a jang neexistují odděleně, porovnáváme, zda určitý druh plodiny, potraviny, zeleniny, ovoce, masa apod. je více zahřívající, tedy jang či více ochlazující, tedy jin. Máme šanci si "ušít" svůj vlastní jídelníček přímo "na tělo", abychom nechodili, obrazně řečeno, v létě v kabátě.
A proč bychom toto mohli či měli znát?
Budeme-li vědět, jak dosáhnout rovnováhy prostřednictvím sil jin a jang ve stravě používáním správně zvolených druhů potravin ve správný čas – roční sezónu, můžeme změnit nemoc ve zdraví, rozpor v harmonii a bolest v radost.
Napsala Mgr. Radka Hozmanová pro časopis Moje generace únor-březen 2004.
