Podle učení katolické a pravoslavné církve je na dvanácti Ježíšových apoštolech (coby symbolu obnovy dvanácti izraelských kmenů) založena církev. Proto je pro tyto církve důležitá apoštolská posloupnost čili doslova fyzické pojítko mezi současnými biskupy a Dvanácti.
Andronik, apoštol
17.5.
Byl jedním ze sedmdesáti Ježíšových učedníků. Doprovázel sv. Pavla na jeho apoštolských cestách (Řím.16.7). Stal se biskupem v Panonii. V jeho práci mu pomáhala křesťanka Junia. Po mnohaletém hlásání evangelia Andronik i jeho pomocnice pokojně zemřeli.
Archip, apoštol
19.2.
Byl jedním ze sedmdesáti Kristových učedníků. Stal se biskupem v Kolosách. Byl přepaden během bohoslužeb. Vytáhli jej ven z domu a s jinými kamenovali. Nakonec jej rozřezali noži na kousky (kolem r. 65).
Averkij, rovný apoštolům
22.10.
Byl biskupem ve frigijské Hierapoli, kde obrátil celé město ke křesťanství. Křesťanství hlásal též v Sýrii, Mezopotámii a Malé Asii. Zemřel kolem roku 167 ve věku 72 let.
Filemon, apoštol
22.11.
Byl bohatým občanem v Kolosách. Sv. Pavel jej obrátil ke křesťanství a později mu napsal list. Filemon se stal biskupem v Gaze. Se svou manželkou Apfií byl za Neronovy vlády ukamenován v Kolosách
Filip, apoštol
14.11.
Pocházel z Betsaidy. Patřil k dvanácti apoštolům. Po seslání Svatého Ducha hlásal evangelium v Galileji, pak v Řecku, Arábii, Etiopii, Sýrii a Malé Asii. Jeho kázání byla doprovázena mnoha zázraky. Nakonec byl v Hierapoli jako osmdesáti sedmiletý stařec ukřižován. Jeho ostatky byly kolem r. 560 přeneseny do Říma, kde se nacházejí v chrámě Dvanácti apoštolů.
Následující den po svátku sv. Filipa (tj. 15.11.) začíná předvánoční půst, tzv. Filipovka.
Karp, apoštol
26.5.
Byl jedním ze sedmdesáti Ježíšových učedníků. Doprovázel sv. Pavla, který jej ustanovil za biskupa v Berii v Trákii. Za císaře Nerona jej tam zabili židé.
Kodrát
21.9.
Byl jedním ze sedmdesáti Ježíšových učedníků. Evangelium hlásal v Aténách a Magnesiu, kde se stal biskupem. Kodrát zvěstoval boží slovo a silou svých modliteb boural pohanské chrámy. To popudilo pohany, kteří jej chtěli ukamenovat. Apoštol však zůstal pod kamením živ. Pak ho zavřeli do vězení, kde zemřel hladem.
Matěj, apoštol
9.8.
Pocházel z Betléma. Patřil k sedmdesáti učedníkům. Po nanebevstoupení byl zvolen za apoštola místo Jidáše (Sk.1.15-26). Pak působil v Judsku a Etiopii, kde podstoupil mučednickou smrt ukamenováním (kolem r. 63).
Jeho ostatky jsou uchovávány v benediktinském klášterním kostele v Trevíru a v bazilice St. Maria Maggiore v Římě.
Ondřej (Andrej) Prvozvaný
Byl rybářem, pocházel z Betsaidy. Patřil k učedníkům sv. Jana Předchůdce. Když poznal Ježíše, přivedl k němu i svého mladšího bratra Šimona Petra (J.1.40-42). Po setoupení Svatého Ducha hlásal evangelium v krajinách u Černého moře a v jižním Řecku. Zemřel kolem r. 60 v Patrasu v Achaji. Byl přivázán na kříž, který byl ve znaku písmene X.
Onezimos, apoštol
15.2.
Byl otrokem Filemona. Protože se dopustil přestupku, utekl do Říma, kde jej sv. Pavel obrátil ke Kristu. S Pavlovým dopisem se vrátil ke svému pánovi. Filemon mu nejen odpustil, ale daroval mu svobodu. Po Pavlově smrti hlásal Onezimos křesťanství v Řecku a Malé Asii. Zemřel kolem r. 95 mučednickou smrtí v Římě.
Petr a Pavel
29.6.; 16.1.
Mezi Kristovými učedníky – apoštoly – uctívá Církev nejvíce dva, které nazývá apoštolskými knížaty (pervoverchovnými). Petr je základem Církve a Pavel největším hlasatelem evangelia.
Petr
Bratr Ondřeje (Mk.1.16), byl rybářem a pocházel z Betsaidy (J.1.44). Jmenoval se Šimon. Jméno Petr dostal od Krista (Mt.16.18; J.1.42). Byl ženatý a bydlel v Kafarnau (Mk.1.21; 29-30). Na Kristovu výzvu (Mt.4.18-20) ihned všeho zanechal a následoval ho. Patří do Kristova nejbližšího okruhu. Jediný kráčí po vodě (Mt.14.28-32), je účastný Kristova proměnění na hoře (Mk.9.2-7), vyznává Ježíše jako Mesiáše (Mt.16.15-18). Přes slib věrnosti Pána třikrát zapírá (Mk.14.29-31; 66-72), ale svého činu lituje. Ježíš mu po svém zmrtvýchvstání svěřuje vedení své Církve (J.21.15-19). Po Ježíšově nanebevstoupení přebírá Petr vedení učedníků (Sk.1.15-26) a po seslání svatého Ducha první veřejně mluví k celému shromáždění (Sk.2.14-40). Přijímá pohany do Církve (Sk.10.1-48). Herodes Agripa jej dává uvěznit, ale Petr je v noci zázračně vysvobozen z vězení (Sk.12.1-11). Tuto událost vzpomíná Církev 16.1. Pak Petr odchází z Jeruzaléma. Působí v Antiochii (Gal.2.11), účastní se apoštolského sněmu v Jeruzalémě (Sk.15.6-11). Nakonec odchází do Říma, kde je za císaře Nerona (64-67) ukřižován hlavou dolů.
Pavel
Pocházel z židovské rodiny (Řím.11.1), která se usadila v Tarsu a získala tam římské občanství (Sk.21.39; 22.28). Jeho židovské jméno bylo Šavel (Sk.9.11). Patřil k farizejské straně (Sk.23.6) a byl žákem slavného Gamaliela (Sk.22.3). Účastnil se ukamenování sv. Štěpána a horlivě pronásledoval křesťany (Sk.7.58; 8.3). U bran Damašku se z pronásledovatele stal hlasatelem Kristova učení (Sk.9.1-28). Na svých třech apoštolských cestách založil ve východním Středomoří a Řecku velký počet křesťanských obcí. Po třetí apoštolské cestě byl zajat a odveden do Říma. Když byl z vězení propuštěn, navštívil nejspíše Španělsko (Řím.15.28) a pak se obrátil na východ, do Efezu a na Krétu. Byl i v Makedonii a Řecku. Pak byl opět uvězněn a odveden do Říma, kde byl sťat na Ostijské silnici, v místech, kde nyní stojí trapistické opatství Tre Fontane, a to ve stejný den, kdy byl ukřižován sv. Petr.
Sila a Silván, apoštolové
Sila doprovázel sv. apoštola Pavla na jeho cestách. Později se stal biskupem v Korintě, kde i zemřel. Silván byl také průvodcem sv. Pavla. Stal se biskupem v Soluni, kde zemřel mučednickou smrtí.
Tadeáš, apoštol
21.8.
Pocházel z Edessy a byl Žid. Přišel do Jeruzaléma, kde ho Jan Předchůdce pokřtil. Pak se stal jedním ze sedmdesáti učedníků Ježíše Krista. Po seslání svatého Ducha odešel do Edessy (viz 16.8.), kde založil církev, a pak do Arménie, kde obrátil královskou dceru a velké množství lidu. Rozhněvaný arménský král dal zavřít svou dceru a mnoho křesťanů do vězení a jiné dal popravit. Apoštola odsoudili k roztrhání dravou zvěří. Zvířata si ale lehla k světcovým nohám a neublížila mu. Nakonec byl Tadeáš kolem r. 44 sťat mečem.
Timotej
22.1.
Pocházel z Lystry. Doprovázel apoštola Pavla, který jej ustanovil prvním biskupem v Efezu. Tam neohroženě vystoupil proti pohanům při jejich svátku, za což byl kolem roku 96 ukamenován.
Titus, apoštol
25.8.
Byl pohanem. Na křesťanství jej obrátil sv. apoštol Pavel, který jej vzal s sebou na jeruzalémský sněm. Později jej apoštol poslal do Korinta (2Kor.12.18), aby tam urovnal církevní otázky. Když byl Pavel ve vězení v Římě, vysvětil Tita na biskupa pro Krétu, kam mu později poslal dva listy. Na Krétě Titus obrátil mnoho pohanů. Zemřel pokojně kolem r. 96.
Tomáš, apoštol
22.1.
Pocházel z Lystry. Doprovázel apoštola Pavla, který jej ustanovil prvním biskupem v Efezu. Tam neohroženě vystoupil proti pohanům při jejich svátku, za což byl kolem roku 96 ukamenován.
Titus, apoštol
25.8.
Byl pohanem. Na křesťanství jej obrátil sv. apoštol Pavel, který jej vzal s sebou na jeruzalémský sněm. Později jej apoštol poslal do Korinta (2Kor.12.18), aby tam urovnal církevní otázky. Když byl Pavel ve vězení v Římě, vysvětil Tita na biskupa pro Krétu, kam mu později poslal dva listy. Na Krétě Titus obrátil mnoho pohanů. Zemřel pokojně kolem r. 96.
Aristarch – Doprovázel sv. Pavla a pak byl biskupem v Apamei.
Pud – Byl římským senátorem a ubytoval u sebe s v. Petra a Pavla. Později byl jeho dům přebudován na chrám.
Trofim – Byl učedníkem sv. Pavla.
Všichni tři byli v Římě sťati mečem za císaře Nera.
