Hovoříme o mystériích smrti. Podíváme se tedy na tento proces z hlediska odcházející Duše. Následující informace budu přehledně uvádět v jednotlivých bodech tak, aby byly přehledněji uspořádány.
1) Nadešel čas odchodu inkarnované Duše. Duše si v předcházejícím čase:
a) osvojila fyzické tělo určitého druhu a kvality, které odpovídá požadavkům a stáří
b) pomocí éterického těla naplnila fyzické tělo energií a stimulovala ho tak k životní činnosti po dobu, kterou si stanovila ke splnění svého fyzického poslání
2) Ve fyzickém těle vystupují dva hlavní energetické proudy, stimulující jeho aktivitu, kvalitu a způsob vyjádření a poznamenávají jeho vnější projevy:
a) proud dynamického života – jeho sídlem je srdce. Tento proud dynamické energie vstupuje do těla hlavou a postupuje směrem dolů k srdci, kde je během životního cyklu zakotven. Menší proud univerzální energie neboli prány, jenž se od individualizované vitální síly liší, vstupuje do těla přes slezinu. Postupuje pak směrem nahoru k srdci, kde se spojí s větším a důležitějším životním proudem. Proud vitální energie dodává sílu fyzickému tělu spojenému v jednotu a drží je pohromadě. Proud prány oživuje jednotlivé atomy a buňky, z nichž je vybudováno tělo
b) proud individuálního vědomí – jeho sídlem je hlava a je aspektem Duše a ukazuje způsob vědomí, jenž zase naznačuje dosažený stupeň evoluce. Tento proud energie působí společně s proudem síly osobnosti. Tuto sílu charakterizují žádosti (emocionální a astrální cítění) a do těla se dostává přes centrum solárního plexu. To spojuje člověka s celou astrální rovinou a tedy se světem zaslepení. U málo duchovně rozvinutých lidí a u průměrného typu lidí je solar plexus ohniskem vědomí a ohnisko vědomí v hlavě registruje energii, ale nevyvodí z toho žádné poznání. Právě proto Duše ( v okamžiku smrti) opouští tělo přes solar plexus, a ne hlavou. U duchovně rozvinutých lidí a u lidí s mentálním nadáním, u adeptů, u učedníků či zasvěcenců se nit vědomí stáhne zpět z těla hlavou
3) Skupinová
Duše všech forem v říši zvířat – podle zákona přitažlivosti – opouští životní princip jakékoliv specifické životní formy fyzické formy přes solar plexus, což je mozek průměrného zvířete. Vysoce rozvinutá a zdomácnělá zvířata začínají mozek užívat ve větším či menším měřítku, ale vitální princip a schopnost vjemů (čili vědomí zvířete) opouští tělo stále přes solar plexus. Nacházíme tak na všech stupních evolučního procesu zajímavé energetické trojúhelníky.
a) U zvířat a těch lidí, kteří se příliš od zvířat neliší, u slaboduchých a u takových lidí, u nichž, jak se zdá, se žádné individuální centrum vědomí nevytvořilo, je důležitá tato tato trojice:
skupinová duše
solar plexus
slezina (centrum prány)
b) U lidí nižšího stupně, u nichž však došlo k jisté individualizaci, a u průměrných) emocionálních typů, bereme v úvahu tuto trojici:
Duše
centrum hlavy
solar plexus
c) U vysoce rozvinutých lidí a u lidí, kteří se vydali cestou učedníka, je v okamžiku smrti aktivní tato trojice:
Duše
centrum hlavy
centrum adžna
U všech těchto trojic existuje k vitálnímu (životnímu principu) dvojí vztah:
a) prostřednictvím srdce, kde je soustředěn život Duše ve formě
b) slezinou, kudy neustále a rytmicky protéká univerzální životní esence (prána)
Celá věc je ovšem poměrně těžko srozumitelná a pro lidi, kteří zůstávají na čistě lidské úrovni prakticky nedokazatelná. Pokud ovšem nyní přijmeme tři výše uvedené body jako hypotézy, umožní nám to ujasnit myšlenky k celému tomuto tématu "návratu".
4) Další bod ani žádný důkaz nepotřebuje, protože se všeobecně přijímá.
Průběh smrti ovládá naše touha, stejně jako vládne i procesům životních zkušeností. Stále říkáme, že když chybí vůle k životu, smrt je nevyhnutelným následkem. tato vůle k životu, ať už je to houževnatost, s niž na životě lpí fyzické tělo, jež žije jako elementární bytost, nebo cílevědomý úmysl Duše, je vždy vlastně vyjádřením našeho přání, nebo ještě lépe: je důsledkem projevu vůle našeho ducha na fyzické úrovni. Existují proto hluboké vzájemné vztahy mezi:
a) Duší na její vlastní úrovni
b) astrálním tělem
c) centrem solar plexus
Průběh smrti z okultního hlediska
a) V prvním stádiu se životní síla vrátí z fyzického těla do své éterické schrány. V důsledku toho fyzické tělo "podlehne rozkladu" a rozpadne se na prvky. Objektivně existující člověk zanikne a fyzický zrak jej již nevidí, i když existuje dále ve svém éterickém těle. Jakmile však jednou budeme schopni vidět éterické schrány, náš vztah ke smrti se úplně změní. Jakmile většina lidí bude schopna vidět, jak člověk působí ve svém étericko-fyzickém těle, pak se na odložení hrubého těla budeme daleko spíše dívat jako na osvobození.
b) Ve druhém stádiu unikne životní síla z éterického těla, a to je tak zbaveno síly
c) Ve třetím stádiu se životní síla stáhne z astrální, neboli emocionální formy, takže i ta podobným způsobem zaniká. Život se nyní koncentruje na jiném místě. Svým bytím na fyzické rovině získal ještě další vitální sílu a díky emocionální zkušenosti více barvy.
d) V posledním stádiu se lidský atom stáhne zpátky z mentální schrány.
Jde tedy o čtvero stažení, na jehož konci jsou životní síly soustředěny v Duši. Abych celou záležitost ještě více ozřejmil, pokládám za nutné popsat, jak jdou po sobě události na tzv. "smrtelném loži". Chci přitom zdůraznit, že existují tři místa odchodu životních sil z těla. Za prvé je to hlava u těch, kteří se vydali cestou moudrosti nebo již byli zasvěceni a u vyspělých jedinců. Za druhé je to srdce u adeptů. lidí dobré vůle a u všech , kteří již dosáhly určitého stupně jednoty své osobnosti a pokoušejí se – podle svých schopností – naplňovat zákon lásky. Za třetí je to pak solar plexus u lidí málo duchovně rozvinutých a emocionálně polarizovaných. Mohu vám jen vypočítat etapy celého procesu, ale musím nechat na vás, jestli to všechno přijmete jako zajímavou a možnou hypotézu, které však zatím chybí důkazy a nebo zda mi uvěříte a nebudete pochybovat, či zda to všechno zavrhnete jako příliš fantastické, neprůkazné a nevýznamné.
Autor: Jaroslav Chvátal
